Obarvených vyfoukaných vajec mají v Borkovanech obrovské množství. Desítky borkovanských žen vejce takřka celoročně vyfoukávají, barví a následně do skořápek vyškrabují různé ornamenty. Nádherné kraslice pak posílají do světa. Jako třeba osmaosmdesátiletá Marie Nádeníčková.

„Dřív jsem i hodně cestovala. V roce 1972 jsem poprvé navštívila Dánsko. Vycestovat s kraslicemi do ciziny mi umožnilo tehdejší ministerstvo kultury,“ líčí sympatická stařenka. Velikonoční kraslice, které vyrobila, si od ní objednal třeba i Kanaďan, pocházející z Valašska. „Byl tady za mnou i jeden z Dallasu,“ říká stařenka, jako by to byla naprosto běžná věc.

Posledních několik let už Marie Nádeníčková do ciziny necestuje. Znemožnila jí to zlomená noha a samozřejmě i přibývající léta. S kraslicemi však stále obchoduje. „Nepočítám je, ale jsou jich desítky,“ říká stařenka.

V její domácí sbírce jsou i rarity, například obří pštrosí vejce. Ty ale nejsou určeny k prodeji ani pro zahraniční zájemce. „Ty mám schované pro své děti, vnuky a pravnučky,“ ukazuje na své poklady Nádeníčková.

Zatímco vyškrabání slepičího vejce jí trvá od třiceti minut do jedné hodiny, pštrosí vejce zabere mnohem více času. „Nemůžu to dělat pořád. Zkuste si, jak je ten škrabák těžký. Musím to navíc dělat silou. To není jako psát tužkou,“ podává s úsměvem speciálně vysoustružený kus oceli. Naštěstí se jí stane jen málokdy, že jí kraslice při vyškrabávání praskne.