Astronomové v Mléčné dráze spatřili záhadný objekt, který by mohl být nejlehčí černou dírou nebo nejtěžší neutronovou hvězdou, případně něčím zcela novým. Těleso objevili ve vzdálenosti čtyřicet tisíc světelných let uvnitř husté hvězdokupy nazvané NGC 1851, a to díky rychlým zábleskům pulsaru (rotující neutronové hvězdě), který jednou za šest milisekund vyzařoval intenzivní paprsek světla.

Vědci zpozorovali zvláštní chování černé díry:

Rentgenový snímek ze satelitu Chandra zachycuje jádro naší Galaxie. Snímek vznikl po zatím nejdelší rentgenové expozici (celkem 164 hodin). Černá díra Sagittarius A* se nachází v nejjasnější části fotografie.
S černou dírou v Mléčné dráze se něco děje. Rychle rotuje a tahá časoprostor

Experti ve studii zveřejněné v odborném časopise Science uvedli, že neznámý objekt spadá do takzvané hmotnostní mezery mezi černými dírami a neutronovými hvězdami, což znamená, že by mohl být i obojím. To by výzkumníkům umožnilo nové testy Einsteinovy obecné teorie relativity a pomohlo se studiem černých děr.

„Možnosti povahy tělesa jsou vzrušující,“ neskrýval své nadšení hlavní autor studie astrofyzik Ben Stappers z britské Univerzity v Manchesteru.

Astronomové v Mléčné dráze objevili záhadný objekt:

Vědec v prohlášení na serveru EurekAlert dále vysvětlil, že binární černá díra by mohla být důležitým prvkem pro ověření teorií gravitace, a naopak těžká neutronová hvězda by poskytla poznatky v oblasti jaderné fyziky ve velmi vysokých hustotách.

Velký třesk v pozorování černých děr

Objekt ve vesmíru se astronomům podařilo objevit prostřednictvím radioteleskopu MeerKAT umístěného v Jihoafrické republice, se kterým pozorovali hvězdokupu NGC 1851. Slabé rádiové pulsy opakující se 170krát za sekundu je upozornily na rotující neutronovou hvězdu. Sledováním mírných změn vysoce pravidelných tiků vědci zmapovali jeho oběžný pohyb.

Japonští vědci zaznamenali významný objev. Podařilo se jim zaslechnout elektromagnetické vlny u Merkuru:

Fotografie Merkuru z roku 2008.
Mrazivý zvuk z vesmíru: Kolem Země, Jupiteru i Merkuru zní podivné hvízdání

Výzkumníci tím zjistili, že se pulsar nachází ve dvojhvězdném systému a obíhá kolem objektu o hmotnosti zhruba 3,9násobku hmotnosti Slunce, tedy přesně uprostřed hmotnostní mezery.

Stappers ve studii vysvětlil, že vědci dosud pozorovali neutronové hvězdy nanejvýš o dvojnásobku hmotnosti Slunce, a naopak nejlehčí černé díry měly pětkrát větší hmotnost než Slunce. Tím právě vznikla hmotnostní mezera, a odborníci nevěděli, co se v ní nachází. Nový objev by tak tuto záhadu mohl pomoci vyřešit.

NASA pomocí Webbova teleskopu objevila nejstarší černou díru:

Zdroj: Youtube

Spoluautorka studie Arunima Duttaová z Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii v německém Bonnu pro server LiveScience uvedla, že výzkum zdaleka neskončil. „Odhalení skutečné povahy průvodce bude zlomovým bodem v našem chápání neutronových hvězd, černých děr a čehokoliv dalšího, co se může skrývat v hmotnostní mezeře,“ řekla.

Vědci odhalují tajemství vesmíru

V poslední době se nejedná o jediný významný mimozemský objev. Nedávno se astronomům podařilo zjistit původ dosud nejsilnějšího rychlého rádiového signálu z dalekého vesmíru. K Zemi doputoval ze skupiny galaxií, které na sebe vzájemné působí, což vědce překvapilo.

Také se zjistilo, co se nachází za Plutem. Experti na základě simulací odhadli, že v málo prozkoumané oblasti se pohybují planety o velikosti Marsu, které do Sluneční soustavy přiletěly z cizích planetárních systémů.