Bílý trpaslík s označením WD 0818-310 je pozůstatkem hvězdy o velikosti Země vzdáleným 63 světelných let. Vědci na povrchu odhalili koncentrovanou skvrnu z kovů, která je nejspíše pozůstatkem pohlcení části planety nebo planetky.

„Někteří bílí trpaslíci pohlcují kusy svých planetárních systémů,“ sdělil Stefano Bagnulo, astronom ze severoirské Armaghské observatoře a hlavní autor studie. Výzkumníci dříve předpokládali, že úlomky se do hvězdy vstřebají a rovnoměrně rozmístí po jejím povrchu. Nejnovější poznatky však ukazují, že planetární materiál na místě drží díky magnetickému poli hvězdy, jejíž povrch pak vypadá, jako kdyby byl zahalený stínem.

Nebe nad Kanadou ozářila ohnivá koule:

Oblohu nad Amerikou rozsvítila ohnivá koule. Ilustrační snímek
Lidem v Americe se podařilo natočit úchvatný jev. Nebe rozzářila ohnivá koule

„Úkaz je koncentrovanou skvrnou planetárního materiálu, kterou udržuje na místě stejné magnetické pole, které přitáhlo padající úlomky. Nic podobného jsme dosud nepozorovali,“ uvedl spoluautor studie John Landstreet z Univerzity západního Ontaria.

Změny magnetického pole

Vědci si také všimli, že množství pozorovaného kovu se měnilo v závislosti na rotaci hvězdy. To naznačuje, že kovy jsou soustředěné do určitého místa, a nikoliv plynule rozprostřené po povrchu bílého trpaslíka. Změny odpovídaly proměnám magnetického pole vesmírného tělesa, což naznačuje, že se skvrna nachází na jednom z magnetických pólů. Zároveň zabírá větší plochu bílého trpaslíka, než pokrývá Antarktida na Zemi.

Bílí trpaslíci, jádra zhroucených hvězd, kteří jsou „znečištění“ jiným materiálem, mohou vědcům poskytnout vhled do složení exoplanet, tedy planet obíhajících kolem jiné hvězdy, než je Slunce, podotýká The Guardian.