Příchod léta znamená ideální podmínky k pozorování nočních svítících oblak. Na obloze je Češi zahlédnou během června i července. „Po západu Slunce, v kontrastu s tmavým pozadím noční oblohy, mají podobu vějířovitých mraků se stříbřitým zabarvením, mohou být bílé či s perleťově-modrým odstínem, tu a tam s nazlátlým okrajem,“ popsal jev ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.
Letos bude možné pozorovat i hvězdu, která se objeví jednou za 80 let:
Nejčastěji jsou mraky viditelné dvě hodiny před půlnocí, případně dvě hodiny před východem Slunce. „Za soumraku či rozbřesku je lze spatřit nad severozápadním obzorem,“ uvedli experti z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Kdy a v jaké podobě se oblaka objeví, nelze přesně předpovědět.
Podobně jako u polární záře nebo meteorických rojů je pro pozorování ideální stát na místě, které není osvětlené umělým světlem z pouličních lamp a podobně. Svítící oblaka je pak možné spatřit pouhým okem.
„Je-li u vás zataženo, lze také zkontrolovat záběry z kamer Hvězdárny a planetária Brno. Stejně to můžete zkusit i u Českého hydrometeorologického ústavu,“ poradil Dušek.
Pohled na noční svítící oblaka:
Fenomén se tvoří v nejchladnější části zemské atmosféry ve výšce kolem osmdesáti kilometrů, za teploty -120 stupňů Celsia a v milionkrát menším tlaku než je u hladiny moře.
„Pravděpodobně se jedná o mikroskopické prachové částice pokryté ledem, které se sem dostaly buď po vulkanických explozích či z kosmického prostoru v podobě pozvolna se snášejících mikrometeoritů,“ vysvětlil Dušek. Dodal, že původ mraků je ale stále nejistý. Vědci dokonce připouští, že až do výbuchu sopky Krakatoa v roce 1883 je nebylo možné spatřit.
Velké množství satelitů
Od června až do července bude také možné sledovat neobvyklé množství umělých družic. „Na letní obloze zahlédnete i několik desítek satelitů za hodinu,“ uvedl Dušek. Dodal, že nejrychlejší z nich přeletí celou oblohu za několik minut.
Jasné světlo z rakety zastínilo i polární záři:
Spatřit lze i Mezinárodní vesmírnou stanici. Ta bude pozorovatelná v druhé polovině června. Podle odborníků bude mít podobu nápadně jasně zářící hvězdy putující od západního obzoru směrem na východ.
Důvodem lepší viditelnosti družic je, že kolem letního slunovratu ve střední Evropě neklesá Slunce hluboko pod obzor, takže po celou noc osvětluje tělesa i na nejnižších oběžných drahách. Od června se zrovna většina objektů pohybuje právě na oběžné dráze do šesti set kilometrů nad zemí.
Další červnové úkazy
Už 6. června může být z Česka znovu pozorovatelná polární záře. Na Slunci se totiž opět objevuje obří skvrna, která značí silné erupce. Po nich může následovat extrémní geomagnetická aktivita, která by mohla zasáhnout i Zemi.
V květnu Česko ohromila silná polární záře:
Pomoci s pozorováním může i fáze Měsíce. „Novoluní vychází přesně 27 dní po době, kdy bylo možné spatřit silnou polární záři i v jižnějších částech světa,“ uvedl pro Live Science sluneční fyzik Ryan French z Národní sluneční observatoře v Boulderu v americkém Coloradu. Tím by měly vzniknout ideální podmínky pro pozorování. Zda jev bude skutečně viditelný, však nelze předem s jistotou určit.
Na obloze bude k vidění též setkání Měsíce a hvězdy Spica. Za nedělního soumraku 16. června bude možné jev spatřit nad jihozápadním obzorem. „Měsíc dokonce hvězdu ze souhvězdí Panny zakryje, bohužel však na denní obloze,“ uvedl Dušek.
Snímek setkání Měsíce a hvězdy Spica:
close
info
Zdroj: se svolením Hvězdárny a planetária Brno
zoom_in
Snímek setkání Měsíce a hvězdy Spica.
Spica je vzdálená 250 světelných let a patří do druhé desítky nejnápadnějších hvězd pozemské oblohy. Podle odborníků ji tvoří dva objekty. Ten hlavní má průměr osmkrát větší než Slunce a váží asi jako jedenáct Sluncí. Povrchová teplota dosahuje 22 tisíc stupňů Celsia.
Co dalšího lze letos v Česku pozorovat na nebi?
Ve stejný den bude možné spatřit i nejčasnější východ Slunce. Konkrétně ve 4 hodiny a 47 minut letního středoevropského času. Naopak nejpozdější západ Slunce se koná několik dní po slunovratu, a to 25. června 2024 ve 21 hodin a 2 minuty.
A 20. června nastane letní slunovrat, čímž začne astronomické léto. Zároveň se jedná o nejdelší slunný den v roce, jelikož Slunce vyšplhá nejvýš nad obzor. Po něm se dny opět začínají zkracovat.
