Dánský astronaut Andreas Mogensen červený záblesk zachytil v rámci experimentu Thor-Davis, vedeným Dánskou technickou univerzitou (DTU), při němž se každou sobotu vydává do pozorovacího modulu Cupola na ISS fotografovat bouřky.

Tato exoplaneta popírá vesmírné zákony. Podívejte se:

Vědci objevili exoplanetu, která by podle současných lidských poznatků o vesmíru neměla existovat. Ilustrační foto
Neměla by vůbec existovat. Vědci objevili obří planetu, která se vymyká chápání

Při poslední návštěvě se mu podařilo vyfotografovat Transient Luminous Event (TLE), do češtiny překládaný jako přechodný světelný úkaz. Konkrétně se jedná o ionosférický či nadoblačný blesk, tedy o rozsáhlý elektrický výboj nad bouřkovými mraky velmi silných bouří. Astronaut pozoroval rudého skřítka, který se vyznačuje červeno-oranžovými záblesky.

Podívejte se na vesmírného červeného skřítka. Je fascinující:

Zdroj: Youtube

Sytě červené záblesky

Červené skřítky hlásí už desítky let piloti letadel. Poprvé je zaznamenali vědci z Minnesotské unverzity v červenci 1989 a až o šest let později odborníci vydali studii, kde elektrické výboje oficiálně nazvali skřítky. Ze Země jsou, kvůli jejich umístění vysoko nad mraky, vidět jen zřídka.

Stejně jako běžné blesky se podle portálu IFL Science objevují po nahromadění elektrického náboje v mracích. Specificky u červených úkazů se výboj dostane až do zemské mezosféry, tedy až do výšky 80 kilometrů nad zemí. Sytě červená barva pak vzniká při spojení náboje s dusíkem v atmosféře.

Astronaut zachytil vzácný vesmírný jev.Astronaut zachytil vzácný vesmírný jev. Říká se mu červený skřítekZdroj: se svolením ESA/DTU/ A. Mogensen

Mogensen zachytil vzácný úkaz pomocí kamery, jež funguje jako lidské oko a snímá spíše změny kontrastu než obraz, jako to dělají běžné kamery. Výhodou takzvané Davis kamery má být, že dokáže vytvořit až sto tisíc snímků za sekundu, zároveň ale potřebuje jen velmi málo energie.

Máme se bát černé díry v Mléčné dráze? 

Rentgenový snímek ze satelitu Chandra zachycuje jádro naší Galaxie. Snímek vznikl po zatím nejdelší rentgenové expozici (celkem 164 hodin). Černá díra Sagittarius A* se nachází v nejjasnější části fotografie.
S černou dírou v Mléčné dráze se něco děje. Rychle rotuje a tahá časoprostor

„Snímky pořízené Andreasem jsou fantastické. Speciální kamera nám poskytuje vysoké časové rozlišení potřebné k zachycení rychlých procesů v blesku,“ uvedl vědec z ESA Olivier Chanrion, který na experimentu rovněž pracuje.

Cílem výzkumu je studium intenzivních bouřek a meteorologických jevů ve velkých výškách. Kromě toho se vědci v experimentu také snaží pochopit, jak blesky v horních vrstvách atmosféry ovlivňují koncentraci skleníkových plynů.

Experiment Thor-Davis také navazuje na výzkum Thor, na kterém se Mogensen podílel během své první mise na ISS v roce 2015. Portál Universe Today doplňuje, že při něm astronaut natočil 160sekundové video zachycující celkem 245 modrých výbojů, což je další typ blesků, které vystřelují vysoko do vesmíru.

Skřítci nad Českem

Vzácný nadoblačný blesk se objevil i na nebi nad Českem. V dubnu v roce 2017 byl viditelný na tisícinu sekundy a měřil mezi 300 až 400 kilometry. I při své velikosti se vzhledem k velké vzdálenosti od povrchu Země jevil jen jako nenápadná skvrna. Sledoval ho pozorovatel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky Martin Popek.