Kliknutím zvětšíte„Čeká nás spousta práce, ale bude to pro nás obrovský skok vpřed. To, co nás čeká, přinese velké množství zkušeností a otevře nové možnosti,“ uvedl vědecký koordinátor mise Norbert Werner, astrofyzik z Masarykovy univerzity v Brně.
Gravitační vlny vznikají při srážkách černých děr a neutronových hvězd, které patří k nejextrémnějším událostem ve vesmíru. Nové informace chtějí astrofyzici získat prostřednictvím vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část spektra. „Dalekohled bude ale sloužit celé české a světové astronomické komunitě a můžeme od ní čekat průlomové objevy, které zviditelní českou vědu a vesmírný průmysl,“ doplnil Werner.
Astrofyzici z brněnské přírodovědecké fakulty jsou v týmu QUVIK zodpovědní za vědeckou část. Masarykova univerzita bude také provozovat vědecké operační středisko družice. Celý projekt zastřešuje a vede Výzkumný a zkušební letecký ústav. Dále na něm spolupracuje výzkumné centrum TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR a společnost PEKASAT.
„Výzkum vesmíru považujeme za perspektivní oblast a tento projekt dokládá, že zde máme jako univerzita co nabídnout. Těší mě i to, že výstupem tohoto projektu nebudou jen abstraktní statistické záznamy v publikačních a citačních databázích, ale že za přispění našich vědkyň a vědců vznikne unikátní přístroj, který bude účelně sloužit mezinárodní vědecké komunitě,“ uvedl prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák.
Dalším podpořeným projektem je podle webu ministerstva dopravy AMBIC, jehož prostřednictvím konsorcium českých firem prokáže schopnost vývoje, výroby, vypuštění a provozu vlastních družic moderní konstrukce. Družice budou primárně zaměřené na pozorování Země. Data lze komerčně využít, uplatní se i ve státní správě nebo pro obranné účely.
Každý z projektů bude mít rozpočet kolem 30 milionů eur, v přepočtu 733 milionů korun podle aktuálního kurzu. Dalekohled by se mohl dostat do vesmíru v roce 2028.
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
