Předplatit Deník

Čína vyslala sondu k Měsíci. Má získat vzorky z odvrácené strany

Start rakety Dlouhý pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan

Start rakety Dlouhý pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan | Foto: Profimedia

Čína dnes vypustila sondu Čchang-e 6, která se jako první na světě pokusí získat vzorky z odvrácené strany Měsíce a přepravit je zpátky na Zemi. Sondu vynesla krátce před 11:30 SELČ raketa Dlouhý pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan. Start vysílala na svém webu v přímém přenosu čínská zpravodajská televize CGTN. Jedná se o další čínský krok v rámci přípravy na let, jenž dopraví na Měsíc lidskou posádku. Toho chce Peking dosáhnout do roku 2030.

Cesta na oběžnou dráhu kolem Měsíce potrvá sondě podle agentury Reuters čtyři až pět dní. O několik týdnů později, začátkem června, by měl přistávací modul mise Čchang-e 6 dosednout na měsíční povrch v kráteru Apollo, který se nachází v oblasti South Pole-Aitken, jež svým průměrem 2250 kilometrů a hloubkou 12 kilometrů patří k největším impaktním pánvím (pánvím vzniklým nárazem jiného tělesa) ve sluneční soustavě. Oblast leží na straně Měsíce, která je trvale odvrácena od Země.

Mise Čchang-e 6 odebere z Měsíce asi dva kilogramy vzorků. V roce 2020 sonda Čchang-e 5 dopravila na Zemi z přivrácené strany Měsíce 1,731 kilogramu hornin. Analýza nových vzorků by podle čínských vědců měla poskytnout detailnější informace o historii Měsíce, Země a sluneční soustavy. Může také ukázat rozdíl mezi složením hornin na méně probádané odvrácené straně Měsíce a známější přivrácené straně. Mise potrvá 53 dnů.

Přestože Měsíc má svou atmosféru, ta se skládá převážně z vodíku, neonu a argonu. Není to ten druh plynné směsi, která by mohla udržet naživu savce závislé na dýchání kyslíku jako jsou lidé.
Čínské vozítko našlo na odvrácené straně Měsíce záhadnou kostku

Spojení mezi sondou a řídícím střediskem na Zemi zajistí satelit Čchüe-čchiao 2, který Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem Měsíce v březnu. Název Čchüe-čchiao, neboli Stračí most, odkazuje na příběh z čínského folkloru, v němž jednou do roka hejno strak vytvoří most přes Mléčnou dráhu, aby umožnilo setkání dvou rozdělených milenců.

Vesmírná prvenství

Čína úspěšně rozšířila svůj kosmický program o lunární část v říjnu 2007. Tehdy vypustila svoji první sondu s názvem Čchang-e 1 k Měsíci. O šest let později, 14. prosince 2013, se Čína stala po USA a Rusku třetí zemí, která na Měsíc dopravila svůj stroj. Na měsíčním povrchu měkce přistál čínský modul Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík. Šlo zároveň o první měkké přistání na Měsíci od roku 1976, kdy tam dorazila sovětská sonda Luna 24.

Další vesmírné prvenství si Čína připsala 3. ledna 2019, když její sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála poprvé v historii letů do vesmíru na odvrácené straně Měsíce. Sonda dosedla poblíž jižního pólu Měsíce v kráteru Von Kármán.

Na Měsíci se podle čínských vědců vyskytuje voda, a to ve skleněných kuličkách, které vznikly díky dopadům asteroidů.
Čína na Měsíci objevila miliardy tun vody, ukrývají se ve skleněných kuličkách

Představitel čínské vesmírné agentury pro pilotované lety Lin Si-čchiang minulý týden uvedl, že Čína postupuje podle plánu ke svému cíli dostat do roku 2030 čínské astronauty na Měsíc. Podle Lina jsou již vyvíjeny a testovány klíčové součásti mise jako raketa Dlouhý pochod 10, vesmírná loď Meng-čou či skafandry k použití na povrchu Měsíce.

Čínská vesmírná agentura zároveň podle Lina pracuje na výběru posádky pilotované lunární mise a lunárního vozítka. Čína plánuje za podpory Ruska a dalších zemí na Měsíci vybudovat Mezinárodní lunární výzkumnou stanici, a zajistit tak trvalou přítomnost lidí na přirozené oběžnici Země.

Hlavní zprávy

Zprávy odjinud