Loď odstartovala ve 04:44 SELČ z kosmodromu na severozápadě Číny a do vesmíru ji vynesla raketa Dlouhý pochod 2F. Po 15 minutách od startu doletěla na nízkou oběžnou dráhu, kde úspěšně otevřela své solární panely. Start byl živě přenášen televizí, což podle agentury AP ukazuje na rostoucí důvěru čínského vedení v kosmický program. Ten se stává symbolem technologického rozvoje země.

Během pobytu ve vesmíru budou mít kosmonauti za úkol vybudovat další dva moduly stanice Tchien-kung, jež budou sloužit pro laboratorní a vědecké účely, uvedla agentura Nová Čína.

První Číňanka ve vesmíru

Posádku vede astronaut Čchen Tung, který se již jedné vesmírné mise účastnil. V trojici je i Liou Jang, která byla první ženou, jež v rámci čínského vesmírného programu odstartovala do vesmíru.

Realizace čínské vesmírné stanice začala v loňském roce, kdy Čína poslala do vesmíru největší obytný modul. Připojením dalších dvou modulů, jež by měly dorazit v červenci a říjnu, se podle vedoucího mise stane stanice "stabilnější, bude mít účinnější funkce a úplnější vybavení".

Volně plovoucí, takzvaná nezbedná planeta (rogue planet).
Cestovat vesmírem jde i bez kosmické lodi, tvrdí studie. Může to spasit lidstvo

Čínští kosmonauté by se na Zemi měli vrátit v prosinci. Na konci jejich půlroční mise se k nim na tři až pět dnů připojí astronauti z lodi Šen-čou 15. Na čínské vesmírné stanici by tak vůbec poprvé mělo být najednou šest lidí.

Čína se po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech v roce 2003 stala teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru, v roce 2013 přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na Měsíci, loni pak na Marsu. Peking rovněž uvažuje o vyslání lidské posádky přímo na Měsíc.

Zdroj: Youtube