Ve vesmíru lze najít různé podivné světy, které mohou svou podstatou překvapit. Důkazem toho je skalnatá exoplaneta nazvaná Speculoos-3 b, která obíhá kolem hostitelského ultrachladného červeného trpaslíka o velikosti Jupiteru. Stihne to za pouhých sedmnáct hodin.

Astronomové objevili exoplanetu, který se taví zevnitř:

Další zvláštností světa o velikosti Země jsou nekonečné dny a noci. „Domníváme se, že rotuje synchronně, takže ke hvězdě je vždy přivrácená stejná, takzvaná denní strana. Naopak noční je v neustálé tmě,“ vysvětlil pro deník The Guardian belgický astronom Michaël Gillon z Univerzity v Lutychu, který je rovněž autorem studie, na níž spolupracoval s NASA.

Exoplaneta bude pravděpodobně i velmi vyprahlá. Vědci se domnívají, že za skalnatý povrch a absenci atmosféry může neustálé záření červeného trpaslíka, které je až šestnáctkrát silnější než to, jemuž čelí Země od Slunce.

Na Speculoos-3 b jsou velmi krátké roky, ale věčné dny a noci:

| Video: Youtube

„Hvězda je tisíckrát slabší a asi dvacetkrát chladnější než Slunce, přesto je velmi aktivní. V kombinaci s malou vzdáleností je Speculoos-3 b bombardovaná zářením,“ napsali astronomové ve studii zveřejněné v odborném časopise Nature Astronomy.

Potenciální mimozemský život

Je taky možné, že na exoplanetě jednou vznikne život. Astronomové podle The Guardian uvedli, že dlouhá životnost červených trpaslíků může vytvořit dostatečné tepelné podmínky. Doplnili, že v případě Speculoos-3 b by však případný život musel čelit extrémně drsnému prostředí.

Vědcům se podařilo odlehlý svět objevit ve vzdálenosti 55 světelných let od Země, což je na poměry vesmíru malá vzdálenost. Podle serveru NASASpaceFlight se jedná teprv o druhý planetární systém objevený kolem chladné trpasličí hvězdy. Dříve odborníci spatřili sedm kamenných světů kolem čtyřicet světelných let vzdáleného trpaslíka Trappist-1.

Na exoplanetě K2-18b může být mimozemský život:

Ultrachladní červení trpaslíci tvoří asi sedmdesát procent hvězd v galaxii Mléčná dráha a jejich životnost se pohybuje kolem sta miliard let, což z nich činí uchazeče o pozici posledních hvězd, které ještě ve vesmíru září. Protože jsou tak slabé a rozptýlené po obloze, musí je astronomové pozorovat několik týdnů, aby objevili exoplanety nacházející se kolem nich.

Experti si Speculoos-3 b všimli, když putovala kolem povrchu své hvězdy a způsobila tak ztemnění hvězdného světla. Tranzit detekovala globální síť robotických dalekohledů Speculoos.

K objevení exoplanety vědci použili dalekohledy Speculoos:

| Video: Youtube

Tým je přesvědčený, že exoplaneta je skvělým cílem pro budoucí studie NASA, Evropské kosmické agentury a Kanadské kosmické agentury pomocí Webbova teleskopu. Chybějící atmosféra by umožnila studovat povrch a její geologickou aktivitu. Odborníci se domnívají, že by povrch měl být tmavší v důsledku eroze způsobené dopady meteoritů a jinými vlivy z vesmíru.

Objevy exoplanet

Astronomům se daří neustále objevovat nové exoplanety. Například nalezli žhavý svět, který popsali jako obří vesmírné zrcadlo. Tato exoplaneta, tedy planeta neobíhající kolem Slunce, je zahalená do kovových mraků z titanu a křemičitanů, které odrážejí většinu dopadajícího světla zpět do vesmíru.

Ve vesmíru je obří exoplaneta, která by neměla existovat:

Odborníci se dále domnívají, že v naší Sluneční soustavě může být za Plutem až pět dalších potulných planet. Za Neptunem se má také ukrývat planeta podobná Zemi. Odborníci zaznamenali i bílého trpaslíka s tmavou kovovou skvrnou, jež má být otiskem úlomku planety, která se k tělesu příliš přiblížila.