Komunita vesmírných nadšenců jásá. Dobrovolníkům z občanského vědeckého projektu Backyard Worlds, který se pídí po záhadné deváté planetě, se podařilo najít hvězdu, jež nemá obdoby. Fanoušci astronomických záhad si všimli, že se hvězda pohybuje po obloze neuvěřitelnou rychlostí. Astronomové poté odhalili, že se jedná o vzácného podtrpaslíka třídy L s velmi nízkou hmotností a teplotou.

Přibližně 80 tisíc dobrovolníků zkoumalo v rámci projektu obrovské množství dat nashromážděných za čtrnáct let misí infračerveného kosmického teleskopu NASA WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). Objekty, na kterých se shodlo více pozorovatelů, pak přezkoumali odborníci.

Unikne z Mléčné dráhy

Výzkum se svým týmem vedl profesor na Kalifornské univerzitě v San Diegu Adam Burgasser, výsledky pak zveřejnil v časopise The Astrophysical Journal Letters. Spektrální data společně s informacemi z několika pozemních teleskopů pomohla vědcům zjistit přesnou polohu i rychlost hvězdy, díky čemuž předpověděli její trajektorii v Mléčné dráze.

Hvězda J1249+36 experty zaujala zejména svou rychlostí, kterou odhadli na 600 kilometrů za sekundu. „Rychlost a trajektorie hvězdy ukázaly, že se pohybuje dostatečně rychle na to, aby mohla potenciálně uniknout gravitaci Mléčné dráhy,“ citoval portál Science Daily Burgassera. Po prověření infračerveného spektra hvězdy zjistil, že se dívá na vzácného podtrpaslíka spektrální třídy L, která označuje lehké a chladné hvězdy.

Tři možné teorie

Vědce přirozeně zajímala otázka, jak je možné, že se hvězda tak rychle pohybuje vesmírem. Podle první možné teorie hvězda dříve provázela bílého trpaslíka. Pokud by nashromáždil příliš mnoho hmoty, mohl by explodovat jako supernova. Výbuch by trpaslíka zničil a hvězdu odmrštil pryč. „Pozůstatky exploze, ke které pravděpodobně došlo před několika miliony let, se už rozptýlily, nemáme tak definitivní důkaz pro tuto teorii,“ zmínil vědec.

Simulace výbuchu bílého trpaslíka:

| Video: Youtube

Druhý scénář pracuje s možností interakce mnoha těles, jež se stane nestabilní a jeden z objektů se rozletí po galaxii. Hvězda mohla být původně členem kulové hvězdokupy, u kterých se předpokládá, že ve svém centru mají černé díry, a ty mohou vytvářet dvojhvězdy (tedy dvě hvězdy obíhající kolem společného těžiště). Kdyby se k nim lehká hvězda přiblížila moc blízko, mohlo by jí to vymrštit z kulové hvězdokupy pryč.

Třetí možností podle portálu Science Alert je, že zmíněná hvězda vůbec nepochází z Mléčné dráhy. Mohla být součástí několika trpasličích galaxií, které kolem ní obíhají.

Složení napoví víc

O původu tělesa by expertům mohlo více napovědět jeho chemické složení. Při explozi bílého trpaslíka totiž vznikají těžké prvky, které by mohly zůstat v atmosféře J1249+36. Všechny objekty v kulových hvězdách mají naopak podobné složení, tím pádem by vědci mohli J1249+36 na základě materiálů, ze kterých je vytvořena, spojit s její domovskou populací. Objev experti prezentovali na 224. zasedání Americké astronomické společnosti.

Ač by se některé hvězdy, jako je například Slunce, mohly zdát nepohyblivé, z pohledu Mléčné dráhy to tak není. Slunce ve skutečnosti obíhá kolem galaktického jádra rychlostí přesahující dvě stě kilometrů za sekundu. Střed galaxie pak oběhne jednou za 226 milionů let. Mléčná dráha také vědce odpradávna fascinuje. Před dvěma lety objevili v srdci galaxie osmnáct tisíc hvězd z počátků Mléčné dráhy, před rokem zase více prozkoumali černé díry v jejím středu. Jedna ze studií potvrdila, že černá díra Sagittarius A* rotuje a navíc při tom dosahuje prakticky maximální možné rychlosti.