Vědci se dlouho snaží zjistit, jak vznikla celá naše existence, a to nejen lidská či biologická, ale taky vesmírná. Proto nyní spouští dosud největší projekt svého druhu, který jim má pomoci získat odpovědi.

Simulace FLAMINGO, což je zkratka pro úplnou simulaci struktur ve velkém měřítku s mapováním celé oblohy pro interpretaci pozorování nové generace, probíhá na superpočítači DiRAC ve Velké Británii. Toto vysoce výkonné zařízení je určeno k výpočtu vývoje všech známých hmotných složek vesmíru.

Vědci zkoumají, jak vesmír vznikl. Už ale přišli i na to, jak vesmír zanikne: 

Stroj dokáže získat víc informací například o hvězdách, galaxiích, temné hmotě vytvářející extra gravitaci i temné energii urychlující rozpínání vesmíru. Zatím největší simulace má tři sta miliard částic o hmotnosti malé galaxie a krychlový prostorový objem o deseti miliard světelných let.

Jak mohl vzniknout vesmír:

| Video: Youtube

Teď se však vědci pokoušejí o mnohem rozsáhlejší akci. „Aby simulace byla možná, vyvinuli jsme nový kód SWIFT, který efektivně rozděluje výpočetní práci mezi třicet tisíc procesorů,“ vysvětlil ve studii uveřejněné v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society astronom Matthieu Schaller z Leidenské univerzity.

Obtížný výzkum

Vědci se v simulaci zabývají takzvaným napětím sigma 8, které je založeno na měření reliktního záření – tedy elektromagnetického záření přicházejícího z vesmíru ze všech směrů, co se považuje za pozůstatek konce Velkého třesku.

Jelikož toto záření představuje velkou výzvu pro modelaci vesmíru založeného na chladné temné hmotě ovlivňující shlukování, vědci doufají, že jim FLAMINGO poskytne odpovědi. Analýza naznačila, že vesmír by se měl doteď shlukovat víc, než skutečně činí. Výzkum je ale na začátku.

Důležitým krokem však bylo zjištění, že pro přesné předpovědi simulace je nutné pozorovat taky běžnou hmotu a reliktní neutrina (elementární částice vzniklé po Velkém třesku). „Přestože temná hmota dominuje gravitaci, příspěvek běžné hmoty nelze zanedbávat,“ prohlásil vedoucí výzkumu a astronom Joop Schaye z Leidenské univerzity. Podle něj by mohl být podobný odchylkám mezi modely a pozorováním.

Simulace zahrnující i běžnou hmotu je ale obtížně proveditelná, jelikož interaguje s tlakem záření a galaktickými větry, které jsou nepředvídatelné a složitě modelovatelné. K tomu je nutný poměrně velký výpočetní výkon. Proto ještě bude trvat, než se superpočítači podaří získat odpovědi o napětí sigma 8.

I Slunce jednou zanikne. Jak? Podívejte se:

Experti publikovali letošní první znalosti ve třech článcích. První popsal metody, druhý přiblížil simulaci a třetí byl ohledně výsledků o velkoškálové struktuře vesmíru v chladné temné hmotě. Tým zatím nezpřístupnil svá data z projektu FLAMINGO veřejnosti, protože mají velikost několika petabajtů.