Historický průlet kolem měsíce Io odborníkům pomůže pochopit hlavně dynamiku jeho sopek. Na povrchu jich má více než 400 aktivních. „Kombinací dat z tohoto průletu a našich předchozích pozorování zjistíme, jak se sopky liší. Zjistíme, jak často vybuchují, jak jsou horké, jak se mění tvar lávového proudu a jak aktivita měsíce souvisí s tokem nabitých částic v Jupiterově magnetosféře,” řekl hlavní výzkumník mise Juno Scott Bolton.

Sondě, která od roku 2016 obíhá kolem Jupitera, se nedávno podařilo přiblížit k povrchu zmrzlého měsíce Europa:

Fotografie měsíce Europy pořízená v devadesátých letech minulého století sondou Galileo.
Vodní svět u Jupitera. Sonda Juno pořídila nejdetailnější snímky měsíce Europa

Vědci již disponují informacemi o měsíci, které sonda nasbírala ze vzdáleností od 11 tisíc do více než 100 tisíc kilometrů nad jeho povrchem. Kromě toho mají díky misi také vůbec první snímky severního a jižního pólu měsíce.

Sonda by pak měla kolem Io prolétnout ve stejné vzdálenosti (tedy 1 500 kilometrů) ještě jednou, a to 3. února, uvedla NASA. „Při dvojici blízkých průletů Juno prozkoumá zdroj mohutné vulkanické aktivity Io, zjistí, zda pod jeho kůrou existuje magmatický oceán a jaký význam mají slapové síly Jupiteru, které neúprosně stlačují tento zmučený měsíc,” sdělil Bolton.

Io je jen o něco větší než pozemský Měsíc a podle vědeckého webu The Register je také geologicky nejaktivnějším objektem Sluneční soustavy. Jeho sopky produkují oblaka síry, která sahají do výšky až 500 kilometrů nad povrch měsíce.

Kosmická sonda NASA zachytila ohromující podívanou na severním pólu Jupiteru:

Sonda Juno zachytila zelený blesk v atmosféře Jupiteru.
Ohromující podívaná: Sonda Juno vyfotila zelený blesk v atmosféře Jupitera

K zachycení sopek použije sonda během průletu své všechny kamery, informoval server Tech Times. Přístroj JIRAM zachytí pomocí infračervených snímků tepelné stopy. Hvězdná kamera a kamera JunoCam budou mezitím spolupracovat a pořídí barevné snímky s dosud nejvyšším rozlišením.

Problémem je vysoká radiace

Vědci díky misi Juno poznávají Jupiter a jeho měsíce již třetím rokem. Sonda zkoumá nejen původ plynného obra, ale také se zabývá systémem jeho prstenců, kde se nachází i jeho vnitřní měsíce. V okolí planety musí Juno odolávat náročnému prostředí, které je plné radiace.

Právě s touto radiací se ale špatně potýká kamera JunoCam. „Při několika posledních obletech se na ní začaly projevovat kumulativní účinky veškerého záření. Na snímcích je patrné snížení dynamického rozsahu kamery a výskyt pruhovaného šumu,” vysvětlil vedoucí mise Juno Ed Hirst.

Zdroj: Youtube

Vědci se ovšem těmto problémům nediví, neboť kamera už několikanásobně překročila očekávanou životnost. Vydržet měla pouze osm obletů kolem Jupiteru. V sobotu kolem planety proletí již po sedmapadesáté.

Tým Juno kvůli kameře lehce upravil plánovanou trajektorii sondy a přidal sedm nových průletů kolem Io. Celkem jich je v novém plánu 18. Po 3. únoru bude vzdálenost každého průletu od měsíce vždy o kousek větší. Pokud vše půjde podle plánu, bude sonda Io obíhat až do roku 2025, kdy dosáhne vzdálenosti asi 115 tisíců kilometrů od jeho povrchu.