Vědci z NASA se několikrát neúspěšně pokoušeli navázat spojení, ale nepovedlo se to. Už v říjnu informovali, že sonda kvůli množství prachu na solárních panelech vyrábí jen zlomek elektrické energie, která by byla potřeba na provoz všech jejích přístrojů. NASA bude nicméně dál „poslouchat“, zda se signál ze sondy neozve, obnovení spojení ale považuje za nepravděpodobné. Naposledy sonda se Zemí komunikovala v polovině prosince.

Sonda InSight na Marsu přistála v listopadu 2018 a původně NASA očekávala, že bude fungovat dva roky. Výrazně tedy překonala odhadovanou délku působení.

Vozítko Perseverance.
Co je slyšet na Marsu? Vozítko Perseverance nahrálo děsivé zvuky větru

Součástí sondy byl i seizmograf, který zaznamenával seizmické vlny způsobené dopadem cizích těles. Letos v říjnu vědci oznámili, že díky němu a díky sondě MRO obíhající kolem Marsu zaznamenali obří kráter a velké kusy ledu v jeho okolí, což je důležité pro budoucí misi člověka na Mars.

„Byl jsem u vyslání sondy, sledoval jsem její přistání. A ačkoliv říkat sbohem je vždy těžké, fascinující poznatky, které InSight přinesla, jsou důvodem k oslavě,“ řekl Thomas Zurbuchen z vedení NASA ve Washingtonu.

Americká NASA má nyní na Marsu ještě robotické vozítko Curiosity (od roku 2012) a rover Perseverance (Vytrvalost), který je zatím největším a nejsofistikovanějším vozítkem k průzkumu Marsu. Perseverance je na Marsu od loňského února a spolu s ním mapuje tuto planetu i minivrtulník Ingenuity (Vynalézavost).

Dopad asteroidu na Marsu mohl podle vědců způsobit mega tsunami, která měla ničivé dopady.
Na Mars dopadl obří asteroid. Vyvolal tsunami jako kdysi na Zemi, existuje důkaz

Jako první na povrch Marsu dopadla v roce 1971 sonda tehdejšího Sovětského svazu Mars 2, s níž se ale nepodařilo navázat kontakt. Prvním úspěšným přistáním na Marsu se v roce 1976 stala americká sonda Viking 1, která tam pak šest let mapovala povrch rudé planety a délkou pobytu vytvořila na dlouho rekord, překonaný až v roce 2010 vozítkem Opportunity. To fungovalo na Marsu od roku 2004 14 let. Sonda Viking 1 na Zem odeslala mimo jiné první barevnou fotografii povrchu Marsu.

Prvním robotickým vozítkem, které na Marsu úspěšně působilo, se stal v roce 1997 rover Sojourner. Kromě Spojených států dostala na Mars funkční robotické vozítko zatím jen Čína, která tam má od loňska vozítko Ču-žung.