Několik přelomových změn v plánování a provádění lunárních misí přinesl let japonského modulu SLIM. Konstruktéři použili novou navigační technologii a troufli si na komplikovanější způsob přistání, informuje magazín Nature.

Přezdívku Měsíční sniper dostal dva metráky vážící modul o velikosti auta proto, že konstruktéři se rozhodli přistát s přesností na sto metrů, zatímco dosavadní mise počítaly s tolerancí jednotek až desítek kilometrů. „Potvrdili jsme, že SLIM v sobotu úspěšně provedl měkké přistání s přesností na sto metrů,“ oznámil ve středu Hitoši Kuninaka z JAXA. Agentura poté upřesnila, že modul dosedl pětapadesát metrů východně od svého cíle, třebaže při závěrečném přistávacím manévru přišel o jeden ze svých dvou hlavních motorů, uvedl list Japan Times.

Experti agentury z rozboru dat odeslaných z modulu zjistili, že SLIM by původně přistál ještě blíž cíli, ale s použitím své navigační technologie se při závěrečném sestupu vyhnul překážkám na lunárním povrchu. Nebýt jich, dosedl by podle expertů JAXA modul s přesností do deseti metrů, píší Japan Times.

Zdroj: Youtube

Modul je totiž vybavený novou navigační technologií založenou na vizuálním porovnání povrchu Měsíce, nad kterým přelétal, s mapami v jeho systémech, což mu má umožnit precizně zvolit místo přistání, vysvětlil magazín Nature. Dodal, že telemetrická data ukazují, že SLIM přistál ve své cílové oblasti u kráteru Shioli, jižně od lunárního rovníku.

Záhadý objekt v Mléčné dráze znejistil vědce:

Umělecká ilustrace systému za předpokladu, že masivní hvězdný průvodce je černá díra. Nejjasnější hvězda v pozadí je radiový pulsar
Astronomové objevili v Mléčné dráze záhadný objekt. Nemají pro něj vysvětlení

Modul měl navíc přistát na svahu se sklonem 15 procent. „Byl totiž postaven tak, aby se svahu dotkl jednou nohou na zádi a pak se vyrovnal na čtyři přední nohy. Pozorovatelé nyní předpokládají, že se mohl nakonec ze svahu skutálet a právě proto nejsou jeho solární panely obráceny ke slunci,“ uvedl magazín.

Řídící středisko nicméně potvrdilo, že modul po přistání odeslal data a snímky a řádně reagoval na povely ze Země. Vypustil i dvě menší průzkumná vozítka. Kvůli docházející energii se pak ale musel vypnout.

Vědci stále zjišťují, jak vypadá vzdálený vesmír nacházející se za trpasličí planetou Pluto: 

Na základě simulací vědci odhadují, že v málo prozkoumané oblasti se pohybují planety o velikosti Marsu, které do Sluneční soustavy „připluly“ z cizích planetárních systémů. Ilustrační foto
Co je za Plutem? Do Sluneční soustavy mohlo připlout až pět potulných planet

Lidé v řídícím středisku zůstávají optimističtí. „Podle telemetrických dat jsou solární panely obrácené k západu. Pokud na ně tedy od západu budou dopadat sluneční paprsky, mohou začít vyrábět elektřinu a my se připravujeme na obnovení provozu. Modul může fungovat i tehdy, když mu elektřinu dodávají jen panely,“ uvedl tým v pondělí po vyhodnocení získaných dat.

Dva úkoly na Měsíci

Britská BBC vysvětlila, že lunární mise se pokouší zpravidla přistávat na počátku měsíčního dne, kdy Slunce vychází nad východním obzorem. To dává modulům asi dva zemské týdny před tím, než Slunce klesne za západní obzor a nastanou dva týdny tmy. U kráteru Shioli je nyní „ráno“ a SLIM tedy musí vyčkat několik dní, než se Slunce začne obracet k západu.

Magazín Nature připomněl dva úkoly, které ještě může modul splnit. Pomocí specializované kamery má hledat nerost olivín. „Pokud se nám podaří zjistit složky olivínu a porovnat je s pozemskými protějšky, může to poskytnout nové doklady podporující teorii, že Měsíc býval před dávnou dobou součástí Země,“ řekl pro Nature projektový manažer mise Šichiro Sakai.

Astronomové vystopovali jeden z nejsilnějších rychlých rádiových záblesků (FRB) vyslaný z dalekého vesmíru: 

Hubbleův teleskop pomáhá objevovat dosud skrytá tajemství vesmíru.
Vědcům nedal spát tajemný signál z dalekého vesmíru. Teď přišli na jeho původ

A má také prozkoumat složení hornin v lunárním Nektarovém moři. „Ve vzorcích z mise Apolla 16 jsme našli exotické čediče, které byly nejspíše vyvrženy právě z Nektarového moře,“ řekl magazínu planetární geolog z Univerzity Notre Dame v americké Indianě Clive Neal.

Pátá země na Měsíci 

Japonsko se stalo teprve pátou zemí, která dokázala úspěšně provést hladké přistání na Měsíci. Po Spojených státech amerických,  Sovětském svazu a Číně loni v říjnu dosáhla měkkého přistání Indie se sondou Čandrájan-3. Mnohem více bylo nezdarů. Loni v srpnu skončil havárií při přistání ruský pokus vrátit se na Měsíc se sondou Luna 25. Už v dubnu se na Měsíc zřítila japonská soukromá sonda Hakuto-R. Nezdarem skončila i mise soukromého amerického modulu Peregrine, který postihly potíže s pohonem ještě na oběžné dráze Země a sonda nakonec shořela v atmosféře.