Má to být něco mezi globálním cvičením hledačů mimozemské inteligence (SETI), happeningem a divadlem. Alespoň tak organizátoři ze SETI Institute a dalších institucí popisují projekt A Sign In Space (Znamení ve vesmíru), který zahájili ve středu vysláním šifrovaného signálu od Marsu k Zemi.
„Co by se stalo, kdybychom obdrželi zprávu od mimozemské civilizace? Daniela de Pauils, zavedená mezioborová umělkyně a licencovaná radiooperátorka, která nyní pracuje v SETI Institute a Green Bank Observatrory, sestavila tým mezinárodních expertů, včetně badatelů SETI, vesmírných vědců a umělců, aby společně vytvořili její nejnovější projekt A Sing in Space. Cílem této revoluční prezentace globálního divadla je prozkoumat proces dešifrování a interpretace mimozemského signálu zapojením celosvětové SETI komunity, profesionálů různých oborů a širší veřejnosti. Je to proces vyžadující globální spolupráci překlenující debatu o hledání mimozemské inteligence, vesmírném výzkumu a společnosti napříč mnoha kulturami a obory,“ uvedli organizátoři projektu.

Podle iniciátorky projektu půjde o bezpříkladnou zkušenost. „Lidstvo během dějin hledalo smysl mocných a proměňujících fenoménů. Přijetí zprávy od mimozemské civilizace by bylo hluboce transformující zkušeností pro celé lidstvo. Na tento scénář se teď můžeme hmatatelně připravit a vyzkoušet si ho nenečisto formou globální spolupráce a podpořit otevřené hledání smyslu napříč kulturami a obory,“ řekla iniciátorka projektu De Paulis.
Projekt vypustil ve středu večer signál z družice Evropské vesmírné agentury ExoMars TraceGas Orbiter obíhající kolem Marsu. Na Zemi odeslal šifrovanou zprávu simulující přijetí signálu od mimozemské inteligence. O šestnáct minut později jej zachytily tři z největších radioteleskopů na observatořích ve Spojených státech amerických a v Itálii.
Týmy observatoří signál zpracují a pak jej předají k veřejnému dekódování. Institut SETI zpracovaná data bezpečně uloží ve spolupráci se dvěma velkými databázemi pro decentralizované ukládání dat.
„Tento experiment je pro svět příležitostí dozvědět se, jak SETI komunita v celé své rozmanitosti spolupracuje na přijímání, zpracovávání, analýze a pochopení smyslu potenciálního mimozemského signálu. Komunikace s mimozemšťany bude víc než astronomii potřebovat šíři vědění. Doufáme, že se Sign in Space podnikneme počáteční kroky, abychom dali dohromady komunitu, která se této výzvě dokáže postavit,“ řekl jeden z vědců projektu Wael Farah.
Po odeslání týmy observatoří signál zpracují a pak jej předají k veřejnému dekódování. Institut SETI zpracovaná data bezpečně uloží ve spolupráci s dvěma velkými databázemi pro decentralizované ukládání dat Breakthrough Listen a Filecoin.
Lidé pracující na dekódování a výkladu zprávy mohou o své práci diskutovat na serveru projektu na Discordu.

Jiný tým badatelů nedávno zkoumal, zda by se k už mimozemšťanům mohl dostat nějaký rádiový signál ze Země a kdy by na něj mohla hypotetická mimozemská civilizace odpovědět. Vysledovali cesty silných signálů vyslaných k různým vzdáleným kosmickým plavidlům a určili, které hvězdy - a s nimi planety s možným mimozemským životem na nich - jsou v nejlepším postavení k zachycení těchto zpráv, informoval magazín Popular Science.
Badatelský tým sestavil seznam hvězd, které se setkají se signálem ze Země v dalším století a zjistil, že mimozemské civilizace (pokud nějaké existují) mohou svou odpověď poslat už v roce 2029. Své výsledky vědci publikovali v odborném časopise. „Je to slavná myšlenka Carla Sagana, který ji využil jako zápletku ve filmu Kontakt,“ vysvětlil spoluautor studie, astronom Howard Issacson z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Magazín ovšem poukazuje, že každou studii zahrnující mimozemský život je na druhé straně vhodné brát s rezervou. „Je to zajímavé cvičení, ale není příliš pravděpodobné, že by přineslo nějaké výsledky,“ podotkla ke studii Kaitlin Rasmussen, astrobioložka Washingtonské univerzity, která se na výzkumu nepodílela.

Studie je založena na sledování tras signálů vysílaných ze země k průkopnickým sondám na okraji sluneční soustavy, jako je Voyager 1, Voyager 2, Pioneer 10, Pioneer 11, a New Horizons ze Sítě hlubokého vesmíru (DSN) NASA, což je globální síť rádiových parabol určených k vesmírné komunikaci.
„Signály DSN se nezastaví na povel u vesmírné lodi, pro kterou jsou určeny. Pokračují dál do mezihvězdného prostoru, kde nakonec dosáhnou k dalším hvězdám. Ale elektromagnetické vlny, jako je rádiové vysílání a světlo, mohou cestovat jen určitou rychlostí - proto používáme k měření vzdálenosti napříč vesmírem hvězdné roky. Badatelé tento fyzikální zákon využili k odhadu, za jak dlouho DSN signál dosáhne blízkých hvězd a kdy by mohl mimozemský signál poslat zprávu zpět,“ popisuje Popular Science.
Vědci přitom zjistili několik zajímavostí. Spočítali například, že signál zaslaný sondě Pioneer 10 dosáhl v roce 2002 k mrtvé hvězdě, známé jako bílý trpaslík, vzdálené asi sedmadvacet světelných let. Autoři studie odhadují, že zpráva zaslaná mimozemským životem z okolí této hvězdy by k nám dosáhla nejdříve v roce 2029.
Další příležitost k odpovědím se objeví v dalším desetiletí. Signál zaslaný Voyageru 2 v letech 1980 a 1983 dosáhl v roce 2007 dvou hvězd: jedna je vzdálena 26 světelných let, druhá je hnědý trpaslík 24 světelných let od Země. Pokud by z ní mimozemšťané obratem poslali zprávu zpět na Zemi, dorazila by někdy ve třicátých letech. „Badatelům hledajícím mimozemskou inteligenci to dává přesněji vymezenou skupinu hvězd, na kterou se mohou soustředit,“ řekl vedoucí autor studie Reilly Derrick z Kalifornské univerzity.

Derrick a Isaacson uvádějí, že radioastronomové mohou využít jejich seznamy hvězd k tomu, aby naslouchali odpovědím v předem stanovených časech. Například v roce 2029 mohou chtít zaměřit některé z největších radioteleskopů na Zemi směrem k bílému trpaslíkovi, kam dorazil signál pro Pioneer 10.
Jiní astronomové jsou ale skeptičtí. „Pokud by byla zpráva odeslaná, naše schopnost ji zachytit bude záviset na mnoha faktorech. Jde například o to, jak dlouho či často hvězdu monitorujeme a jak dlouho či často je odpovědní signál vysílán,“ řekl pro Popular Science Macy Huston astronom Penn State z univerzity v americké Pensylvánii, který se na studii nepodílel.
Při zvažování existence mimozemského života zůstává mnoho neznámých. Astronomové si zejména nejsou jisti, že hvězdy zahrnuté do studie mají planety - i když podle jiných studií o exoplanetách (planetách mimo sluneční soustavu) je pravděpodobné, že alespoň část z nich je má. Signály z DSN jsou také při tak obrovských vzdálenostech pořád neuvěřitelně slabé a není proto zcela jasné, jak pravděpodobné je, že by u ostatních hvězd naše vysílaní zachytili.