Vědci z univerzity v japonském městě Kanazawa zaznamenali významný objev. Podařilo se jim zaslechnout elektromagnetické vlny u Merkuru, o kterých se dosud pouze domnívali, že by se v jeho magnetosféře mohly nacházet.

Již dřív se takzvané vlny v hvizdovém módu podařilo zachytit u Země, Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Tyto planety však mají bujnou atmosféru a trvalé radiační pásy, kde se sluneční částice zachytávají v magnetickém poli, čímž dochází k tvorbě vln, které je možné pomocí technologií převést na zvuk připomínající cvrlikání ptactva či hvízdání. To se mění v závislosti na tom, jak a kde se energetické elektrony pohybují.

Elektromagnetické vlny zachycené v magnetickém poli Země:

Zdroj: Youtube

Jenže Merkur je pustý kus skály s prakticky neexistující atmosférou a mnohem menším magnetickým polem. A jelikož se nachází nejblíž ke Slunci, je neustále vystavený slunečnímu větru a záření. Proto vědce nedávná zjištění zveřejněná ve studii v časopisu Nature Astronomy překvapila. V návaznosti na to se domnívají, že objev pomůže lépe pochopit magnetické prostředí Merkuru i to, jak se obecně u planet tento jev formuje slunečním větrem.

Překvapivý objev

Průzkum Merkuru byl mnoho let spíš sporadický, a tak znalosti o něm jsou mnohem menší než například o Marsu. Vědci proto zatím pouze hádali, že by se v plazmatickém prostředí magnetosféry mohly vyskytovat elektromagnetické vlny, které se spirálovitě pohybují podél siločar magnetického pole, o kterém se ví od 70. let 20. století, kdy ho pozorovala americká sonda Mariner 10 agentury NASA. V posledních letech se astronomové snaží své znalosti o planetě zvýšit, a tak v roce 2018 zahájili misi BepiColombo, která měla jedním z cílů i studii magnetosféry.

Lidé budou moci pozorovat další fascinující jev. Kolem Země proletí ďábelská kometa. Jak ji poznat? Podívejte se do galerie.
Kolem Země proletí obří ďábelská kometa. Vidět bude pouhým okem

Pro výzkum speciálně vytvořená družice zvaná MIO mezi lety 2021 až 2022 uskutečnila průlety kolem Merkuru a při nich zaznamenala pozorování magnetického pole. Právě v těchto datech se astronomům podařilo najít důkazy o existenci elektromagnetických vln. Zvláštní však bylo, že se objevily pouze v malé části magnetosféry, a to v klínu známém jako sektor svítání.

Elektromagnetické vlny zachycené v magnetickém poli Jupiteru:

Zdroj: Youtube

To naznačilo, že existuje fyzikální mechanismus, který buď podporuje výskyt jevu v této oblasti, nebo naopak potlačuje všude jinde. Následným modelováním a simulací tým francouzských a japonských vědců zjistil, že přenos energie je právě v sektoru účinnější, což vede ke vzniku hvízdání.

Výzkum pokračuje

Odborníci jsou s výzkumem teprve na začátku, další pochopení a charakterizace vln bude vyžadovat více pozorování a analýz. „Dosud třeba nevíme, zda Země a Merkur mají podobné časoprostorové vlastnosti svých elektronově řízených vln,“ uvedli ve studii.

Konec hvězdy ve středu Sluneční soustavy bude podle odborníků „epický“. Slunce po svém skonu vyvrhne do vesmíru materiál, který v něm bude zářit ještě dalších deset tisíc let
Jak jednou zanikne Slunce? Vědci už vědí, půjde o epický jev

Dodali, že se tímto otevřela cesta k podobným náročným výzkumům, které odhalí, jak sluneční větry utváří magnetická prostředí planet. „Zkušenosti by se pak mohly využít i při studiích exoplanet a jejich interakce s hvězdným větrem,“ uvedli astronomové.

Další výzkumná mise družice MIO se plánuje na rok 2025, kdy má být vynesena na oběžnou dráhu.