Při soumraku v neděli 16. června lidé v České republice mohou sledovat nad jihozápadním obzorem Měsíc v první čtvrti spolu s hvězdou Spica ze souhvězdí Panny, která bude v jeho těsné blízkosti. Dokonce dojde i k jejímu zakrytí, jenže na denní obloze.

„Těsná konjunkce nastane v devatenáct hodin,“ uvedli astronomové z Hvězdárny Žebrák.

V následujících měsících se na obloze zjeví nová hvězda:

Večerní úkaz bude možné pozorovat pouhým okem, ačkoliv s dalekohledem se naskytne lepší podívaná. Experti radí být v době pozorování na místě mimo světelné znečištění.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu by přes den sice mělo být převážně oblačno, ale k večeru lze očekávat ubývání oblačnosti, tudíž podmínky k sledování mohou být vhodné. Vyšší koncentraci mraků lze očekávat spíše na severu země.

Záběry konjunkce Měsíce a hvězdy Spica:

| Video: Youtube

Vznik supernovy

Název hvězdy je odvozen od latinského výrazu spīca virginis, což znamená panenský klas zrna. Jedná se o stálici nacházející se 250 světelných let od Země a patřící do druhé desítky nejnápadnějších hvězd pozemské oblohy.

Co dalšího je možné letos sledovat na obloze?

„Již od roku 1890 víme, že Spiku ve skutečnosti tvoří hned dva objekty,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. Dodal, že jednou za čtyři dny oběhnou kolem společného těžiště ve vzdálenosti jenom dvacet milionů kilometrů, tedy dvakrát blíž než se pohybuje Merkur kolem Slunce.

Podle Duška má hlavní hvězda průměr osmkrát větší než Slunce, povrchovou teplotu 22 tisíc stupňů Celsia a hmotnost asi jedenácti Sluncí. To však podle expertů znamená, že dříve či později exploduje jako takzvaná supernova.

Jak vypadá vznik supernovy:

| Video: Youtube

„Její vnější obal se rychlostí několika tisíc kilometrů za sekundu rozletí do okolního prostoru. Hvězda se milionkrát zjasní, aby se po několika letech prakticky celá rozplynula,“ vysvětlil Dušek. Doplnil, že na jejím místě pak zůstane neutronová hvězda.

Experti uvedli, že v době exploze bude Spica po řadu roků viditelná i ve dne, jelikož se jasností vyrovná Měsíci v úplňku. „Třeba se tak stane právě 16. června,“ láká k pozorování Dušek.

Svítící oblaka se zjevila

Červnová obloha nabízí více možností k pozorování. Zrovna ve čtvrtek 13. června bylo k večeru možné zahlédnout první noční svítící oblaka v sezóně. Podle odborníků z brněnské hvězdárny byla vidět mezi desátou večer až téměř půlnocí.

Záběr nočních svítících oblak z Hvězdárny Brno:

Jedinečný úkaz se může objevit ještě víckrát, platí to až do července. Stejně tak je možné spatřit více satelitů než obvykle.

V neděli nastal nejčasnější východ Slunce, který byl ve 4 hodiny a 47 minut. Naopak nejpozdější západ Slunce bude 25. června ve 21 hodin a 2 minuty. V obou případech se jedná o důsledek nerovnoměrného pohybu Země po eliptické dráze kolem Slunce v kombinaci s konkrétní zeměpisnou šířkou pozorovatele.

Noční svítící oblaka i družice je možné zahlédnout po celý červen:

Astronomické léto nastane 20. června ve 22 hodin a 50 minut takzvaným letním slunovratem. Znamená to, že Slunce vyšplhá nejvýše nad obzor, čímž čtvrtek bude nejdelším slunným dnem v roce.

Pozorovatelné úkazy v Česku

Letos v uplynulých měsících Češi mohli vidět již několik zajímavých vesmírných jevů. Začátkem května noční oblohu ozářila nejjasnější polární záře za posledních dvacet let.

Rovněž bylo možné sledovat meteorické roje Akvaridy a Lyridy. Ve Spojených státech amerických zase lidé obdivovali zatmění Slunce. A neobvyklá záře osvětlila severní Evropu. Zjistilo se, že viníkem byla společnost SpaceX.