Mise IM-1 ve čtvrtek krátce po jedné hodině ráno místního času (7:00 SEČ) vyrazila vstříc temné obloze ze startovací rampy 39A v Kennedyho vesmírném středisku. Start byl přeložen ze středy, kdy se vyskytly technické potíže při plnění tekutého metanu, který modul typu Nova-C používá jako palivo.

Start rakety Falcon 9 s modulem Nova-C:

Zdroj: Youtube

Modul, pro tuto misi pojmenovaný Odysseus, má poblíž lunárního jižního pólu přistát 22. února. Na povrch snese výzkumný náklad amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a komerčních zákazníků, ale i sérii uměleckých předmětů od amerického sochaře Jeffa Koonse - 125 miniatur z nerezové oceli, které znázorňují fáze Měsíce.

Vesmírný primát

IM-1, kterou do vesmíru vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, bude v případě úspěchu první soukromou misí, která na přirozené zemské družici přistane. O toto prvenství se loni pokusila japonská firma ispace s modulem Hakuto-R. Ten dosáhl oběžné dráhy Měsíce, měkce dosednout na měsíční povrch se mu však nepodařilo.

Co víte o Sluneční soustavě? Vyzkoušejte své znalosti v kvízu:

Ke každému kvízu Deníku si udělejte pohodu
KVÍZ: Pozemšťané, ukažte se. Zvládnete náš superkvíz o Sluneční soustavě?

Domácího konkurenta měla společnost Intuitive Machines v americké firmě Astrobotic Technology, která v lednu k Měsíci vyslala lunární modul Peregrine. Několik hodin po startu ale společnost informovala o kritickém úniku paliva, kvůli kterému musela od přistání na Měsíci upustit. Peregrine, který měl na lunární povrch dosednout 23. února, se nakonec vrátil k Zemi a shořel v její atmosféře.

Spojené státy naposledy navštívily Měsíc v roce 1972 v rámci mise Apollo 17. Je to zároveň naposledy, kdy na přirozené zemské družici pobýval člověk, jiné zemi než USA se lidskou posádku na Měsíc dopravit nepodařilo. Sondy tam pak dostaly také Sovětský svaz, Čína, Indie a Japonsko.