Na konci ledna proletěl zemskou atmosférou metr velký asteroid, jehož vědci pojmenovali 2024 BX1. Blízkozemní planetka (NEA) byla ve vesmíru součástí Apollonovy skupiny, jejíž dráhy protínají oběžnou dráhu Země. Nakonec se nad Německem roztříštila. Spadlé úlomky identifikovalo hned několik týmů vědců pracujících v Freie Universität a Technische Universität v Berlíně, v přírodovědném muzeu (Museum für Naturkunde - MfN), Německém středisku pro letectví a kosmonautiku (DLR) a SETI Institute.

Experti popsali meteorit, který explodoval nad Berlínem:

Zdroj: Youtube

Tento týden experti z muzea oznámili, že provedli první analýzy na jednom z úlomků meteoritu. Proces spočívá hlavně v studiu mineralogie a chemického složen části horniny. Vzorky podle nich odpovídají tělesu typu aubrit. „Ve sbírkách meteoritů na celém světě se zatím nachází materiál pouze z jedenácti dalších pozorovaných meteoritů tohoto typu,“ uvedl vedoucí sbírky meteoritů na MfN Ansgar Greshake. Portál Space doplňuje, že vzácné vzorky pocházejí z rodiny těles, která představuje jen jedno procento známých meteoritů. Vědci určili, že vesmírné těleso pochází z pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

Poznatky o planetách i budoucnosti Země

Vzniklo navíc přibližně ve stejnou dobu, jako planety Sluneční soustavy a z materiálu, které se na jejich vznik nestačily spotřebovat. Není ovlivněno geologickými procesy a tím pádem poskytuje vědcům balíček informací o stavebních kamenech planet z vnitřní Sluneční soustavy, tedy o Merkuru, Venuši, Marsu a Zemi.

Žena pila s kamarádkou na terase kávu, když ucítila bolest na hrudi:

Padající meteorit a mléčná dráha, ilustrační foto
Ženu ve Francii zasáhl meteorit, když na terase pila kávu. Pohmoždil jí žebra

Kromě toho měli odborníci díky němu možnost vidět, jak se chová malý asteroid při dopadu do zemské atmosféry. Roztříštil se zajímavým způsobem, jenž poskytne více informací o tom, kam na Zemi po jejich explozi dopadnou trosky malých asteroidů v budoucnosti.

Velká hledací výzva

Planetku poprvé spatřil maďarský astronom Krisztián Sárneczky pomocí dalekohledu v Konkolyho observatoři v Budapešti. Úlomky meteoritu pak vědci hledali na polích jižně od obce Ribbeck, jež se nachází přibližně padesát kilometrů od Berlína. Pátrání bylo pro odborníky velkou výzvou. Vzácný aubrit totiž z dálky připomíná normální horniny a zblízka má úplně jinou barvu, než jiné druhy meteoritů. Zatímco ty mají tenkou černou kůru, povrch aubritů není nijak specificky zbarvený. „Aubrity nevypadají tak, jak si lidé obvykle představují, že meteority vypadají. Připomínají spíše šedou žulu,“ uvedl podle webu Science Alert Christopher Hamann ve zprávě SETI Institute.

Na hledání se podíleli i experti z České republiky, konkrétně astronomové Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Dokázali vypočítat, jak silný vítr úlomky rozfoukal a kde by se tedy mohly nacházet. Na základě analýzy světla z ohnivé koule navíc předpověděli, že by se mohlo jednat o vzácné meteority bohaté na minerál enstatit.

Jak se na Zemi zrodil život?

Z nálezu meteoritů měli vědci radost i v roce 2019. Před pěti lety totiž objevili dva, které obsahovaly ribózu, jež představuje základní molekulu pro život a genetiku. Potvrdilo to názory a teorie o tom, že se řada nezbytných prvků pro život dostala na Zemi díky dopadům vesmírných těles.

Rodině spadl do domu kus slavné Halleyovy komety:

Do domu v New Jersey se v pondělí zřítil kus meteoritu. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o pět miliard let starou část Halleyovy komety. Ilustrační snímek
Takový poklad nečekali. Rodině spadl do domu meteorit, je z Halleyovy komety

Jak se na Zemi zrodil život mohl odborníkům objasnit i meteorit, jenž na Zemi dopadl v roce 1938. Vědci v roce 2022 zjistili, že pochází z kraje Sluneční soustavy. Kamenný meteorit Ivuna patřil do kategorie CI chondrity, které obsahují jak uhlík, organické látky, tak vodu. Na Zemi se našly už jen čtyři další exempláře.