Upozornil na to Pavel Suchan z astronomického ústavu. „Mimořádnost tohoto nálezu podtrhuje fakt, že celkový počet těchto velmi vzácných meteoritů ‚s rodokmenem‘ na celém světě je kolem čtyřiceti,“ zdůraznil.

Přičemž připojuje i další důvod k hrdosti: „Tým vědců z astronomického ústavu se zcela nebo aspoň významnou měrou podílel na kompletním popsání více než poloviny všech těchto případů – a je v tomto ohledu nejúspěšnějším týmem na světě.“

Šlo o kometu? Ohnivou show, která se odehrávala 300 kilometrů nad povrchem Země viděli lidé ze Skotska, Severního Irska a severních částí Anglie. Ilustrační foto.
Ve Skotsku natočili na obloze podivný úkaz. O kometu ani vesmírný odpad nešlo

Nejnovější meteorit, který pro vědu představuje hotový poklad, se ohlásil v sobotu 25. června. Evropská bolidová síť, což je právě z Ondřejova spravovaná soustava kamer, které automaticky pátrají po velmi jasných meteorech, tehdy v 19:54 středoevropského letního času zachytila průlet velmi jasného bolidu nad jihozápadem Slovenska.

Ondřejovská analýza následně přinesla závěr, že tato „padající hvězda“ v zemské atmosféře zcela neshořela, ale došlo k pádu meteoritů. Tuto předpověď posléze potvrdil nález z pole východně od Pustých Úľan, prozatím pojmenovaný podle místa objevu. Kámen z nebes našel 20. srpna polský hledač Mateusz Zmija v pádové oblasti vypočtené českými vědci.

I když v době pádu, tedy 25. června, bylo na většině našeho území zataženo, na mnoha místech pršelo a někde se objevily i lokální bouřky, k večeru začalo vyjasňovat, a to především v jihovýchodní části republiky, připomněl astronom Pavel Spurný z týmu řešitelů.

Snímek Daniela Ščerby nazvaný Blýskání červených skřítků nad Českou republikou, který zachycuje vzácné blesky, zveřejnila NASA jako svou astronomickou fotografii.
Astronomickým snímkem dne NASA je fotografie z Česka. Zachycuje vzácné blesky

„Přestože byl ještě den a obloha byla značně přesvětlená Sluncem, které se v té době nacházelo ještě poměrně vysoko nad severozápadem, bolid byl natolik jasný, že mohl být spatřen; nejlépe z jižní Moravy. Protože byl ale ještě bílý den, fotografické kamery bolidové sítě provozované naším ústavem ještě nepracovaly – nicméně na téměř všech stanicích naší bolidové sítě máme instalované doplňkové videokamery a ty jsou v provozu i ve dne,“ připomněl astronom. S dodatkem, že tyto kamery sice pokrývají většinou jen menší část oblohy – nicméně bolid letěl tak vhodně, že ho zaznamenaly obě stanice, které ondřejovští astronomové na jižní Moravě provozují: ve Veselí nad Moravou a Kuchařovicích u Znojma.

Odkud meteorit přiletěl

Vyhodnocení těchto dvou záznamů stačilo ke stanovení základních parametrů: nejen průletu tělesa atmosférou, ale i odkud přiletělo (podařilo se určit dráhu ve sluneční soustavě) a kam mohly na zemský povrch dopadnout meteority.

Tyto informace neprodleně putovaly k astronomům ze Slovenské akademie věd v Tatranské Lomnici, kteří jsou přímo zapojeni do spolupráce na projektu bolidové sítě, a později také ke kolegům z Univerzity Komenského v Bratislavě. Když se ještě dodatečně podařilo dohledat videozáznam z kamer na astronomické stanici v Hurbanovu, mohli čeští vědci prvotní výsledky dále upřesnit.

Zprvu však byli v kontaktu pouze čeští a slovenští vědci mezi sebou. Podrobnou zprávu o analýze bolidu včetně údajů o předpokládané oblasti dopadu zveřejnili ondřejovští vědci až 11. července. Vzešlo to z dohody se slovenskými kolegy, kteří mezitím oblast navštívili, aby předběžně přehlédli terén. Ukázalo se, že v podstatné míře se jedná o zemědělské pozemky, přičemž na polích i loukách je tak vysoký porost, že systematické prohledávání bude velmi obtížné; byť i o to se slovenští astronomové snažili. Pak už bylo jasné, že zveřejnění informací o předběžné pádové oblasti záměry vědců neohrozí; naopak se tak může zvýšit šance na nalezení meteoritu. Skutečně se pak sjeli i další zájemci o hledání: nejen ze Slovenska, ale i z dalších zemí. A opravdu se jeden meteorit, vážící jen necelých devět gramů, objevit podařilo!

Mars. Ilustrační snímek
Zvládnou lidé přistát na Marsu? Výzkum odhalil, co by mohl být největší problém

Korunovány úspěchem tak byly úsilí a vytrvalost polského amatérského hledače Mateusze Zmiji, který v nepříliš přehledném terénu během několika dnů hledání nachodil přes 50 km. Meteorit nakonec nalezl na již sklizeném a podmítnutém poli. „Musíme vyzdvihnout, jak profesionálně se mladý polský nálezce zachoval: jednak perfektně zdokumentoval svůj nález – a poté neprodleně nález ohlásil a meteorit předal slovenským kolegům z Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě, kteří zajišťují vědecké analýzy,“ chválí Spurný společně s kolegy Jiřím Borovičkou a Lukášem Shrbeným.