Černá díra, kterou agentura pozorovala, je asi desetkrát větší než Slunce a nachází se přibližně 250 milionů světelných let od Země. Je to páté nejbližší pozorování tohoto vzácného jevu, známého jako slapové roztrhání (tidal disruption event), které NASA zachytila. První zaznamenala 1. března 2021. „Nové záběry vědcům pomáhají pochopit komplexní chování černých děr při krmení,“ uvádí zástupci NASA v příspěvku na Twitteru.

Astronomové intenzivně pátrají po tajemství vesmíru. Nově jim pomáhá hlavně Webbův teleskop.. Ilustrační foto
Webbův teleskop našel možná nejstarší galaxii. Snímky uchvátily vědce

Nejnovější pozření hvězdy astronomové nazvali AT2021ehb a pozorování popsali a zveřejnili v září v Astronomickém žurnálu. „Slapová roztrhání jsou jakousi kosmickou laboratoří. Jsou naším oknem do v reálném čase probíhajícího krmení masivní černé díry, která se plíží centrem galaxie,“ uvedla spoluautorka studie Suvi Gezariová. Jednu takovou obrovskou černou díru má téměř každá galaxie.

Co se děje, když se setká černá díra s hvězdou

První věc, kterou je důležité si uvědomit je, že k podobnému setkání nedojde jen tak, uvádí stanice CBS News. Předchází mu několikatýdenní či dokonce i několikaměsíční „boj“, při kterém černá díra hvězdu pomalu přitahuje svou gravitací. Jakmile se v její síti chytne, není úniku.

Hvězda z nejnovějších snímků se do gravitační sítě chytla před pěti a půl měsíci. „Strana hvězdy, která byla nejblíže díře, byla tažena silněji než její vzdálenější strana. Tím se celá roztáhla a zůstala z ní jen dlouhá nudle horkého plynu,“ uvedla NASA.

Zdroj: Youtube

Ve chvíli, kdy si černá díra hvězdu přitáhne dostatečně blízko, roztrhá ji svými gravitačními silami. Tomuto procesu se říká slapové roztrhání či rozrušení, vysvětluje web České astronomické společnosti Astro.cz. „V některých velmi vzácných případech toto slapové rozrušení dokonce vyvolá vznik relativistického výtrysku (jetu) s materiálem vyvrženým z černé díry rychlostí velmi blízké rychlosti světla,“ uvádí web. Vyvržený materiál pak intenzivně září.

Planeta Neptun zachycena Webbovým teleskopem.
Neptun, jak ho člověk ještě neviděl. Webbův teleskop nepřestává překvapovat

Nejnovější zánik hvězdy však výtrysk nevyvolal. Zato ale nastala jiná, i pro vědce překvapivá podívaná. Odborníci totiž koukali na vznik koróny. Vytvoření oblaku horké plazmy nad černou dírou bylo pro astronomy nečekané. „Došlo k tomu v momentě, kdy díra hvězdu demolovala, což vedlo k dramatickému nárůstu vysokoenergetického rentgenového záření,“ vysvětlila agentura.

Postgraduální studentka Caltechu a hlavní autorka studie Yuhan Yaoová uvedla, že nejde jen o vzácný jev, ale o zcela nové pozorování. „Nikdy jsme neviděli slapové roztrhání s rentgenovou emisí, jako je tato, bez přítomnosti výtrysku. Je to opravdu velkolepé, protože to znamená, že můžeme potenciálně rozlišit, co způsobuje výtrysky a co koróny,“ poukázala.

Vědci zdůraznili, že jim tato událost poskytla bezprecedentní pohled na jeden z prvků procesu slapového rozrušení. Doufají, že budoucí pozorování potvrdí, co zaznamenali v popsaném případě.

Pokračující sledování vede Yaoová a spolu se svým týmem doufá, že jim budoucí nálezy přinesou nové poznatky či podpoří a rozšíří objevy jako je tento. „Naše pozorování AT2021ehb jsou v souladu s myšlenkou, že magnetické pole má něco společného s tím, jak se formuje korona. Chceme vědět, co způsobuje, že je to magnetické pole tak silné,“ uvedla. Doplnila, že hodlá podobných úkazů nalézt co nejvíce.