Zjasnění novy pojmenované T Coronae Borealis očekávají astronomové z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) kdykoliv do letošního září. Událost nastane v souhvězdí Severní koruny a unikátní jev bude viditelný v malém oblouku mezi souhvězdími Pastýře a Herkula – vyskytujících se též v severní části oblohy. „Jedná se o jedinečnou příležitost k pozorování, protože k výbuchu nové hvězdy dochází jednou za zhruba osmdesát let,“ uvedli vědci.

Čechy letos na obloze potěší i meteorické roje:

Polární záře je už vidět i v Česku. Takto vypadala loni u Posluchova na Olomoucku.
Vesmírné úkazy 2024: Čechy potěší polární záře, za zatměním bude třeba vyjet

Experti dále sdělili, že nova bude podobně jasná jako Severka. „Jakmile dosáhne nejvyšší jasnosti, bude to vypadat, jako by se skutečně objevila nová hvězda,“ řekli. Jenže na rozdíl od objektů, které můžeme denně pozorovat, bude viditelná pouhým okem jen několik dní, dalekohledem pak zhruba týden. Poté pohasne a zmizí z dohledu na dalších necelých osm dekád.

„Většina zjasnění nových hvězd nastává bez varování,“ uvedl pro CNN vedoucí NASA pro meteoroidní prostředí William Cooke. Dodal, že T Coronae Borealis je ale jednou z deseti opakujících se nov v galaxii.

Přesná poloha novy T Coronae Borealis:

Přesná poloha novy T Coronae BorealisPřesná poloha novy T Coronae BorealisZdroj: Wikimedia Commons/PopePompus/CC-BY-SA-4.0

Poslední erupce novy nastala v roce 1946, od té doby ji vědci pozorně pozorují. Tento hvězdný systém se nachází tři tisíce světelných let od Země, takže je obvykle příliš slabý na sledování bez speciálního zařízení.

Jak vzniká nova

Vědci z NASA vysvětlili, že nova označuje náhlou termonukleární reakci způsobenou nahromaděním vodíkového a heliového plazmatu na povrchu bílého trpaslíka (zhroucené hvězdy) v soustavě těsné dvojhvězdy. Ta zahrnuje i stárnoucího červeného obra, tedy hvězdu, která vyčerpala zásoby vodíku pro jadernou fúzi a začala umírat (přibližně za pět až šest miliard let dopadne stejně i Slunce).

Nad Evropou bylo možné pozorovat i podivný jev, který zastínil i polární záři:

Spirála ozářila oblohu nad Islandem i Norskem.
Noční oblohu nad Evropou osvětlila podivná spirála. Zastínila i polární záři

Hvězdy v obíhajícím páru jsou k sobě natolik blízko, že dochází k jejich prudké interakci. Červený obr se postupem času stává stále méně stabilním, protože se zahřívá a odlévá své vnější vrstvy, které dopadají jako hmota na bílého trpaslíka. „Výměna hmoty způsobuje, že se atmosféra bílého trpaslíka postupně zahřívá, až dojde k termonukleární reakci, která vyústí v novu,“ popsali experti.

Podle NASA k explozi novy dojde brzy:

Zdroj: Youtube

Astronomové se však podle magazínu Astronomy stále snaží přesně zjistit, co umožňuje vytvářet velké výbuchy nov. Domnívají se, že by to mohlo souviset s velkou hmotností bílého trpaslíka. „Během posledních zhruba osmdesáti let nenasytně sbíral hmotu ze svého společníka. Každých padesát let tak nahromadí jednu hmotnost Země,“ přiblížil profesor ze Státní univerzity v Louisianě a dlouholetý pozorovatel nových hvězd Bradley Schaefer.

„Studium opakujících se nov nám pomáhá pochopit přenos hmoty mezi hvězdami v těchto systémech a poskytuje vhled do termonukleárního procesu, ke kterému dochází na povrchu zhroucené hvězdy,“ sdělil CNN Cooke.

Na obloze lze pozorovat i zvláštní kruhy v oblacích:

Díra v oblacích nad Německem
NASA zachytila pozoruhodné díry v oblacích. Vzácný jev lze vidět i v Česku

I proto budou letos očekávaný jev pozorovat pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu a zkoumat nebeskou událost v rentgenovém a ultrafialovém světle pomocí vesmírné observatoře Neila Gehlse Swifta.

Lidé naleznou aktuální informace o vývoji T Coronae Borealis na twitterovém účtu NASA Universe.

Letošní nebeské úkazy

Letos na obloze mohou lidé v Česku pozorovat například i polární záři, částečné zatmění Měsíce, vzácnou kometu i další nebeské úkazy. Noční oblohu na přelomu března a dubna prozáří zvířetníkové světlo.

Zajímavosti o T Coronae Borealis

  • Poprvé ji podle magazínu Astronomy v roce 1217 zpozoroval německý mnich.
  • Amatérští astronomové ji lépe zdokumentovali až v roce 1866. Rovněž vypočítali, že k další erupci dojde v roce 1946. Měli pravdu.