Kononěnko od roku 2008 podnikl pět letů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Agentuře TASS řekl, že každá cesta vyžadovala pečlivou přípravu kvůli neustálé modernizaci stanice. Nicméně život kosmonauta je pro něj splněným dětským snem.

„Létám do kosmu, abych dělal to, co miluju, a ne kvůli lámání rekordů. Snil jsem o tom, že se stanu kosmonautem, usiloval jsem o to už od dětství. Tento zájem, jakým je možnost dostat se do kosmu, žít a pracovat na oběžné dráze, mě motivuje k tomu, abych s létáním pokračoval,“ řekl Kononěnko.

Nejblíže k Měsíci se Luna 1 dostala dva dny po svém startu, 4. ledna 1959. Po 34 hodinách letu dosáhla vzdálenosti 5995 kilometrů od povrchu Měsíce. Na přirozené družici Země ale nakonec nepřistála. Ilustrační foto
V roce 1959 vyslali Sověti k Měsíci první sondu. Luna dodnes obíhá kolem Slunce

Jeho současná výprava na ISS začala loni 15. září, kdy odstartoval společně s astronautkou Loral O'Haraovou z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a s kolegou z Roskosmosu Nikolajem Čubem. Kononěnko se na konci této mise stane prvním člověkem, který ve vesmíru strávil tisíc dnů.

Mezinárodní vesmírná stanice je jedním z posledních míst, kde Rusko a Spojené státy spolupracují navzdory ruské invazi na Ukrajinu, kvůli které jsou vztahy mezi oběma velmocemi nejhorší za poslední desítky let. Koncem loňského prosince Roskosmos oznámil, že se s NASA dohodl na prodloužení programu společných letů na ISS do roku 2025.