Nová zjištění astrofyziků Adama Fentona a Dimitrise Stamatellose poodhalují další kousek tajemství obestírající vznik velkých planet. Podle jejich výzkumu se zdá, že planety daleko od domovských hvězd ve svých počátcích vypadají jako prachové disky. „Jejich vznik studujeme už dlouho, ale nikdy předtím nás nenapadlo zkontrolovat, jaký tvar přitom mají. Vždy jsme mylně předpokládali, že jsou kulaté,“ prohlásil Stamatellos.

Vesmír je plný záhadných objektů:

Umělecká ilustrace systému za předpokladu, že masivní hvězdný průvodce je černá díra. Nejjasnější hvězda v pozadí je radiový pulsar
Astronomové objevili v Mléčné dráze záhadný objekt. Nemají pro něj vysvětlení

Astronomové do dnešního dne objevili tisíce planet mimo naši Sluneční soustavu. NASA jich má ve svých archivech dokonce zapsáno přes 5500. Odborníci ale dosud netušili, jak přesně vznikají. Nový výzkum zabývající se právě jejich počátky angličtí vědci zveřejnili v časopise Astronomy & Astrophysics Letters.

Výzkumníci pomocí počítačových simulací modelovali vznik planet, které jsou poměrně daleko od svých mateřských hvězd, jako je právě plynný obr Jupiter. „Šlo o extrémně náročný výpočetní projekt, který si vyžádal půl milionu hodin práce na britském výpočetním zařízení DiRAC. Výsledky byly ale úžasné a stály za tu námahu,” řekl Fenton serveru Science Alert.

Simulace vzniku planetárního systému:

Zdroj: Youtube

Tvar jako disk či lentilka

Astrofyzikové zjistili, že nová hvězda nevypadá jako koule, ale spíše jako disk. Odborníci tomuto tvaru říkají sféroid. „Opravdu nás překvapilo, že se z nich vyklubaly sféroidy. Vypadají jako lentilky,“ dodal Stamatellos.

Vědci vysvětlili, že zploštělý tvar planety v jejích počátcích dává smysl. Na tento ještě relativně volně se pohybující shluk hmoty totiž působí silná odstředivá síla.

Webbův teleskop ve vesmíru odhalil galaxii, která by podle dosavadních znalostí vědců neměla existovat:

Vesmír je plný záhad. Jednu takovou se podařilo nyní objevit díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba. Více se dozvíte v článku.
Webbův teleskop našel galaxii, která by neměla existovat. Má zvláštní vlastnosti

Výzkumníci měli doposud dvě teorie o vzniku planet. První teorie je pracuje s pojmem akrece jádra. Tímto způsobem vznikla i Země. K jádru se v průběhu času postupně připojují další částice, čímž se zvětšuje celková velikost tělesa, až z něj vznikne planeta.

Druhý způsob je i proces, se kterým vědci pracovali v simulaci. Předpokládali, že vzdálené planety vznikají během krátkého časového intervalu rozpadem velkých rotujících plynných disků, které obíhají kolem mladé hvězdy, napsal web The Independent.

Astrofyzikové v nové studii zjistili, že jak protoplanety rotují, nabalují na sebe další materiál a postupně mění svůj tvar. „Simulace naznačuje, že se materiál hromadí převážně na pólech, nikoli kolem rovníku,“ uvedli vědci. S každou další rotací tak protoplanety nabývají lidem už známější kulatou podobu.

Nový výzkum podle odborníků také poukázal na důležitost toho, z jakého úhlu se na formující hvězdy mají dívat. Když je totiž pozorují z vrchu, vypadají kulaté. Z boku už tomu tak ale není.