Kliknutím zvětšítePohled na oblaka bílého dýmu a hořící trosky klesající k vesmírnému středisku divákům snad nejvíce připomenou takové tragédie jako byla zkáza raketoplánu Challenger v lednu 1986. Největší a nejsilnější raketa světa, Starship společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska, skončila ve čtvrtek, samozřejmě bez posádky, po čtyřech minutách letu podobně.
Přesto jde podle firmy, pozorovatelů i expertů o značný úspěch a první krok na dlouhé cestě přinejmenším zpět na Měsíc.
Společnost ve svém prohlášení na webu uvedla, že raketa vystoupala do devětatřiceti kilometrů a prodělala sérii výpadků motorů. Po ztrátě výšky a neovladatelném pádu rozhodlo řídící středisko o ukončení letu a destrukci nosné rakety i modulu. Přesto všichni mluví o velkém úspěchu. Ostatně Musk osobně před startem tvrdil, že mu jde hlavně o to, aby systém vůbec úspěšně vzlétl a nezbořil mu startovací věž.
Chvála se jen hrnula i od expertů a pozorovatelů, všímá si deník The Washington Post. Šéf NASA Bill Nelson Space X poblahopřál a tweetoval, že každý velký úspěch v dějinách požadoval určité kalkulované riziko, protože velký risk přináší velkou odměn.
Na twitteru se k tomu vyjádřil i francouzský astronaut Thomas Pesquet. „Nikdy si nepleťte zkoušku s nezdarem,“ napsal.
Optimistická je také šéfka oddělení vesmírné historie v Národním leteckém a vesmírném muzeu ve Washingtonu Margaret Weitekampová. „Konstruktéři vám řeknou, že z nezdaru se dokážou naučit právě tolik, kolik z úspěchu. Z jakéhokoliv testu se vždycky nějak poučíte. Okamžik, kdy došlo k selhání, jim něco řekne o tom, co fungovalo do té chvíle a kde se věci pokazily,“ řekla pro The Washington Post.
Zdůraznila, že už jen to, že firma dostala při prvním startu obrovskou raketu vysoko do atmosféry, je působivý úspěch. „Tohle je velmi velká nosná raketa. A čím větší je, tím větší s ní mohou mít konstruktéři problémy,“ uvedla Weitkampová.
Podobně mluvil pro The New York Times (NYT) výkonný ředitel Amerického institutu pro letectví a vesmírné plavby a bývalý vysoký činitel NASA Daniel Dumbacher.
„Někomu to může připadat jako nezdar, ale není tomu tak. Konstruktéři teď budou řešit pár otázek, třeba o tu, proč zřejmě neběželo několik z motorů. Zjistí, co se stalo, příště tyhle problémy zvládnou, půjdou dál, a nakonec doletí až na oběžnou dráhu. Jsem o tom zcela přesvědčen,“ řekl Dumbcher.
List dodává, že s učením se z omylů má firma zkušenosti. Její heslo je „Rychle selži, rychleji se uč.“
Výzkum vesmíru je plný startů, testů a experimentů, které se nepovedly vůbec, píše Washnigton Post. Weitkampová si vzpomíná na přednášku konstruktéra Simona Rama na jedné konferenci ve Washingtonu v devadesátých letech. S chutí popisoval jeden ze svých prvních startů, kdy raketa sice vzlétla, ale pak se rychle začala nachylovat na stranu. A šéfům vesmírného střediska nezbylo, než ji zničit. „Měl velkou radost,“ řekla Weitkampová.
Ramo podle ní poukázal na to, že jeho vybočený start byl velký úspěch. Hlavní části rakety totiž zjevně fungovaly. „Samotný pohon fungoval. Teď to prostě jenom musíme dodělat,“ vzpomínala Weitkampová na jeho slova.
Úspěšné starty
Firma SpaceX je svou explozivní školou úspěchu přímo pověstná. Jak ale The Washington Post připomíná, výsledkem jsou mimořádně spolehlivé rakety. „Firma přišla o několik Falconů 9, když se teprve pokoušela vyladit jejich přistávací systém. Další vybuchl v roce 2015 při startu s nákladem k Mezinárodní vesmírné stanici a o rok později při zkoušce motoru. Dnes je ale snad nejspolehlivější raketou v historii. Jen loni zaznamenala jednašedesát úspěšných startů,“ píše list. Dodává, že letos má společnost za sebou pětadvacet úspěšných startů svých raket, poslední vyslala do vesmíru ve středu.
Systém Starship navíc představuje mimořádnou výzvu. „Těžké nosné rakety Starship jsou z povahy věci složitější a náročnější na vývoj než menší rakety. Zrovna tak, jako stavba letadlové lodi vyžaduje mnohem víc práce než konstrukce skromné jachty. Záměr udělat všechny součásti Starship opakovaně použitelné a schopné startu jen pár hodin po přistání mimoto znamená, že SpaceX se pokouší zvládnout konstruktérskou výzvu přesahující výsledky dosavadních šedesáti let vesmírného věku,“ upozorňují The New York Times.
Připomínají, že firma volí opačný postup, než bylo v oboru zvykem. „Tradiční firmy dodávající kosmické rakety se snažily předem předvídat co nejvíce nezdarů a předcházet jim. Takový přístup ale stojí čas a peníze a může přinášet plavidla, která jsou až přeprojektovaná. SpaceX se víc podobá softwarové firmě ze Sillicon Valley - začne s nedokonalým produktem, který lze rychle vylepšovat,“ vysvětluje list.
Opakované využití
Velká, opakovaně použitelná, raketa by významně zlevnila posílání věcí do vesmíru, poukazují NYT. Někteří odborníci si podle nich představují, že by Starship mohla nést obří vesmírné teleskopy hledící do hlubokého vesmíru nebo eskadry robotů ke zkoumání nových světů. Další plánují větší satelity, které budou levnější, jelikož nebude nutné používat drahé komponenty potřebné k tomu, aby družice vyhověly omezením velikosti a váhy vynuceným nynějšími raketami.
„Létat s raketami a znovu je používat má obrovský potenciál pro zásadní změny v dopravě na oběžnou dráhu. A mělo by to umožnit úplně nové typy misí,“ řekl Phil Larson. Ten dříve pracoval jako vesmírný poradce Bílého domu za Obamovy administrativy, později ve SpaceX.
Druhou zkoušku Starship Musk předběžně oznámil za několik měsíců. Prvním cílem bude úspěšně dosáhnout oddělení nosné rakety a dopravního modulu. Poté musí obě části systému prokázat schopnost úspěšně se vrátit k zemi, přistát a připravit se na nový start.
Benzinka na orbitě
Dalším cílem pak bude oběžná dráha. A i ta se stane jen, téměř doslova, přestupní stanicí. Systém totiž spotřebuje většinu paliva po startu právě k tomu, aby se dostal na orbitu.
„Aby ji mohl opustit, musí dotankovat své palivo tekutého metanu a kyslíku. K tomu plánuje SpaceX dvě další varianty Starship. První bude jakási orbitální benzinka a druhá bude cisterna, která ji má zásobovat. K naplnění benzinky bude potřeba několik letů. Starship mířící k Měsíci či Marsu u stanice zadokuje a doplní palivo. Čerpání obrovských objemů pohonných hmot ve stavu beztíže ale dosud nikdo nevyzkoušel,“ poukazují The New York Times.
Zakázek a úkolů má už nyní Starship ve frontě několik. Firma ho plánuje nasadit například pro vynášení svých internetových satelitů. A NASA už se SpaceX podepsala dvě smlouvy za zhruba čtyři miliardy dolarů. Počítají s tím, že od roku 2025 Starship dvakrát poslouží misi Artemis pro přistání s lidskou posádkou na Měsíci. Noha člověka tam naposledy stanula před půlstoletím při poslední misi Apollo v roce 1972.
30
Kondice
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Celebrity
TN.cz
