Vesmír skrývá mnoho tajemství, která astronomové postupně objevují a snaží se vyřešit. Další hádance čelí tým australských vědců, který zaznamenal podivný signál z Mléčné dráhy. Podle zjištění vychází z neutronové hvězdy nazvané ASKAP J1935+2148 vzdálené asi 15 820 světelných let od Země.

Experty ale překvapilo, že obdržený radiový signál se liší ode všech, které dosud zachytili. „Hvězda prochází obdobími silných a slabých pulzů, které dokonce někdy zcela ustanou,“ sdělila astrofyzička Manisha Calebová z Univerzity v Sydney, která je rovněž hlavní autorkou studie publikované v odborném časopise Nature Astronomy.

Britští vědci mají za to, že se k Zemi obrátila supermasivní černá díra:

Člen výzkumu Ben Stappers pro server Space uvedl, že se také jedná o nejpomaleji rotující neutronovou hvězdu, kterou experti dosud pozorovali. Trvá jí téměř hodinu, než se plně otočí. Přitom obvykle tato tělesa dokážou provést až 700 úplných otáček za sekundu.

Vědce překvapilo, že přesto vyzařuje rádiové vlny. Objevili jeden extrémně jasný pulzační mód s vysokou lineární polarizací, tedy zářením zůstávajícím ve stejném směru. Ten ale následně zcela utichl a po určitou dobu nebylo pulzování vůbec měřitelné. Následně hvězda opět obnovila pulzační aktivitu, která ale byla 26krát slabší než předchozí jasný režim, navíc záření tentokrát bylo kruhově polarizované.

NASA již dřív ukázala, jak vypadá pozorování neutronové hvězdy:

| Video: Youtube

Pro tým expertů je záhadou, proč se tak hvězda chová. Dalším výzkumem však chtějí zjistit důvod podivného chování. „Pro naše modely vývoje neutronových hvězd je to výzva,“ uvedla Calebová. Pozorování podle ní může pomoci s lepším pochopením vývoje těchto těles.

Více neznámých objektů

ASKAP J1935+2148 není jediným podivným tělesem, které odborníci spatřili v poslední době. Poblíž galaktického středu zachytili objekt, jenž tři měsíce chrlil bizarně jasné záblesky, než se opět odmlčel.

Dále pak viděli nejspíš pomalý pulsar, který každých 22 minut vysílal pětiminutové záblesky rádiových vln. A také poblíž galaktického centra pozorovali pulzující objekt s periodou 77 minut.

Vědci zjistili původ tajemného signálu z vesmíru:

Ani u jednoho z těles si však astronomové nejsou jisti, čím skutečně byly. „Pravděpodobně by se mohlo jednat také o neutronové hvězdy,“ uvedli pro Science Alert.

Dodali, že tělesa spolu pravděpodobně úzce souvisí. „ASKAP J1935+2148 a další objekty jsou nejspíš součástí starší populace magnetarů,“ vysvětlila Calebová. Doplnila, že objekty mají nízkou rentgenovou svítivost, ale jsou dostatečně zmagnetizované, čímž dokážou produkovat rádiové záření.

Podivné úkazy z vesmíru

Mezi další objevená tajemství vesmíru patří například nález spícího obra blízko Země. Vědce též překvapilo, že se černá díra v Mléčné dráze podobá kolosu z daleké galaxie. Odborníky také nadchla masivní supergalaxie Einasto plná extrémů.

Astronomové v Mléčné dráze objevili neznámý objekt, pro který nemají vysvětlení:

NASA letos zveřejnila i zvuky vesmíru, díky čemuž je možné si poslechnout například cizí galaxii. Astronomové objevili i velmi jasný kvasar, který mnohonásobně překonává Slunce. Nalezli i exoplanetu, která by neměla vůbec existovat.

Co je neutronová hvězda?

Je to těleso, které zůstane po výbuchu supernovy. Tvoří jej převážně neutrony udržované pohromadě gravitační silou. Vzniklá neutronová hvězda se může projevovat třemi způsoby.

V základním stavu se pohybuje vesmírem a nic moc nedělá. Nebo může být pulsarem, který při rotací vyzařuje ze svých pólů paprsky rádiového záření a bliká jako kosmický maják. Pokud má silné magnetické pole, stává se magnetarem. V tomto stavu vybuchuje, protože vnější přitažlivost magnetického pole bojuje s gravitací, jež hvězdu drží pohromadě.

Mezi jednotlivými typy neutronových hvězd může docházet i ke vzácnému křížení, což naznačuje, že se může jednat o různé fáze vývoje neutronových hvězd. Obecně však mají pulsary, magnetary a neutronové hvězdy tendenci chovat se relativně předvídatelným způsobem.

Animované vysvětlení pojmu neutronová hvězda:

| Video: Youtube