Běžným pohledem jsou to jen malé tečky, ve skutečnosti dosahují stovek tisíc kilometrů. Vědci objevili sluneční skvrny, které jsou rozsáhlejší, než předpokládali.

Skvrny zachytila umělá družice NASA Solar Dynamics Observatory, jež už deset let zkoumá vlivy Slunce na Zemi a okolní vesmír. Takzvané souostroví slunečních skvrn se rozkládá přes plochu patnáctkrát větší, než Země, konkrétně na šířce 200 tisíc kilometrů.

Velikost skupiny je natolik obrovská, že dokonce ovlivňuje vibrační vzorce Slunce. Experti právě na základě vlnění slunečního povrchu detekovali seskupení skvrn ještě předtím, než byly oficiálně objeveny na snímcích.

Rizikové sluneční erupce

Obrovské skvrny na Slunci jsou významné hlavně proto, že jsou spojeny s výskytem slunečních erupcí a výrony koronální hmoty (CME), což jsou energetické exploze přispívající ke slunečním bouřím směrem k Zemi.

Ty podle portálu Earth způsobují geomagnetické poruchy představující riziko pro elektrické sítě, satelity a další technologie, jež jsou závislé na magnetickém poli Země.

Jak jednou zanikne Slunce? Vědci mají odpověď, ale neděste se. Dojít k tomu má až za deset miliard let:

Konec hvězdy ve středu Sluneční soustavy bude podle odborníků „epický“. Slunce po svém skonu vyvrhne do vesmíru materiál, který v něm bude zářit ještě dalších deset tisíc let
Jak jednou zanikne Slunce? Vědci už vědí, půjde o epický jev

Při slunečních erupcích a CME vyvrhuje Slunce do vesmíru mračna nabitého plynu, která se pohybují velkou rychlostí. Jsou zodpovědná jak za problémy s rozvodovými sítěmi, pozemní komunikace, navigací GPS nebo v letecké dopravě, ale i za silné polární záře v různých barvách.

Někteří odborníci, včetně meteorologa Chrise Wicklunda, varují, že by kvůli vzplanutým skvrnám mohlo v následujících dnech dojít k významný erupcím typu M a potenciálně i nejsilnějším třídy X. M erupce by mohly způsobit krátké výpady rádiového vysílání v polárních oblastech a erupce typu X mohou vyvolat rozsáhlé rádiové výpadky a dlouhotrvající radiační bouře.

Velikost slunečních skvrn porovnaná s velikostí Země:

Zdroj: Youtube

V posledních dnech podle portálu Space došlo už k šestnácti slabším slunečním erupcím třídy C a třem třídy M.

Kromě slunečních skvrn vědci v oblasti detekovali i několik velkých smyček plazmatu známých jako sluneční protuberance. Jedná se o hustý mrak žhnoucího plynu, jenž vyčnívá z chromosféry Slunce do vnější atmosféry Slunce zvané koróna. Ty největší smyčky se tyčí až 64 tisíc kilometrů nad povrchem.

Maximum slunečního cyklu

Vznik slunečních skvrn pokládají experti za známku toho, že se Slunce rychle blíží k explozivnímu vrcholu svého jedenáctiletého slunečního cyklu. Sluneční maximum by podle vědců mělo nastat příští rok. Současný cyklus s číslem 25 začal v roce 2019 a očekává se, že bude pokračovat až do roku 2030.

Jak jednou dopadne Země? Vědci již tuší: 

Ilustrace prvního pozorovaného pohlcení planety hvězdou
Až přijde konec světa. Astronomové poprvé viděli, jak dopadne i Země

Začátek přitom značí nejnižší počet slunečních skvrn, které se postupem času množí. Stejně tak se zvyšuje sluneční aktivita, jež v maximu zase klesá na sluneční minimum, s čímž začíná nový cyklus.

Polární záře v Česku

Poslední výrony hmoty ze sluneční koróny silně rozbouřily zemskou magnetosféru. Sluneční erupce na obloze vytvořily na začátku listopadu impozantní polární záři, kterou bylo možné vidět i z části území Česka a Slovenska. Mnoho fotografií jevu poslali Deníku všímaví čtenáři, kteří se úchvatným jevem kochali například na Trutnovsku či Olomoucku.