Do vesmíru vynesla Lunu 1 nosná raketa Vostok 8K72. Samotná sonda měla tvar koule. „Z jedné polokoule vystupovalo pět antén, z povrchu vyčnívaly také přístrojové porty. Na sondě nebyly žádné pohonné systémy,“ popsal stroj americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Protože se počítalo, že sonda dopadne na Měsíc, konstruktéři její povrch vyzdobili také emblémy SSSR. Celkem vážila 361 kilogramů.

Cíle mise byly poměrně obsáhlé. „Šlo o měření teploty a tlaku uvnitř sondy, studium meziplanetární hmoty, korpuskulárního záření Slunce a chování plynných složek ve vesmíru, či měření magnetických polí Země a Měsíce,“ upřesnil web NASA. Informace získané sondou chtěli sovětští vědci využít k dalšímu studiu vesmíru a kosmického záření.

Vypuštění Luny 1 v roce 1959:

Zdroj: Youtube

Hlavní cíl nesplnila. Přesto si připsala prvenství

Nejblíže k Měsíci se Luna 1 dostala dva dny po svém startu, 4. ledna před 65 lety. Po 34 hodinách letu dosáhla vzdálenosti 5995 kilometrů od povrchu Měsíce. Na přirozené družici Země ale nakonec nepřistála. Rychlost sondy byla vyšší, než sovětští konstruktéři předpokládali, a to asi o sto metrů za sekundu. Měsíc proto minula o 6700 kilometrů od jeho středu. Luna 1 se však stala prvním tělesem ze Země, které překonalo druhou kosmickou rychlost, tedy 11,18 kilometru za sekundu.

Jedním z největších technologických úspěchů minulého století se stala americká sonda Pioneer 10:

Umělecké zobrazení cesty sondy Pioneer 10 vesmírem
Sonda Pioneer 10 letěla tam, kam nikdo před ní. Nesla poselství pro mimozemšťany

Mise také vědcům přinesla mnohá poznání. „Získaná měření poskytla nové údaje o radiačním pásu Země a kosmickém prostoru, včetně zjištění, že Měsíc nemá magnetické pole a že meziplanetárním prostorem proudí sluneční vítr, silný proud ionizované plazmy vycházející ze Slunce,“ uvedla NASA.

Spojení se sondou skončilo po 62 hodinách kvůli vybití baterií. Luna 1 ve vesmíru zůstala a stala se vůbec první umělou družicí Slunce. Její oběžná dráha se odhaduje asi na 450 dní, ale není nijak sledována.

Zdroj: Youtube

Řada úspěchů

Program Luna byl jedním ze dvou programů výzkumu Měsíce, které spustil Sovětský svaz. „První mise letěla v roce 1959 a poslední v roce 1976. Cílem programu bylo shromáždit informace o Měsíci a jeho prostředí, a to nejen pro vědecké účely, ale také pro plánování budoucích lunárních misí včetně cesty lidské posádky na Měsíc,“ poznamenal Lunární a planetární institut Houston.

Sonda Luna 1 povrchu Měsíce nedosáhla. Připsala si ale řadu historických prvenství. Foto: Moravská zemská knihovna v Brně (volné dílo)Sonda Luna 1 povrchu Měsíce nedosáhla. Připsala si ale řadu historických prvenství.Zdroj: Wikimedia Commons, Moravská zemská knihovna v Brně, volné dílo

Dosáhnout povrchu Měsíce se podařilo sondě Luna 2, která na něj dopadla ještě v tom samém roce, 13. září 1959. Postupně Sověti v tomto programu vyslali na Měsíc čtyřiadvacet sond. Mise Luna ale nikdy úspěšně k pilotované cestě na Měsíc nevedly.

Přesto díky těmto sondám dosáhl Sovětský svaz řady prvenství při objevování vesmíru. „Mezi ně patří první průlet kolem Měsíce, první dopad sondy na Měsíc, první fotografie odvrácené strany Měsíce, první měkké přistání, první lunární družice, první analýza měsíční půdy, první návrat vzorků a první nasazení lunárního vozítka,“ vyjmenoval Lunární a planetární institut v Houstonu. 

Na Měsíc i na Mars

Na program Luna navázal vesmírný program současné Ruské federace. Loni 11. srpna vyslalo Rusko do vesmíru sondu Luna 25

Jaké vzácné vesmírné jevy bude možné v Česku spatřit? Deník přináší přehled pro rok 2024:

Do maxima své aktivity se dostane v roce 2024 Slunce. To znamená, že i z našeho území by měly jít opět vidět polární záře. Na snímku je polární záře zachycená v roce 2023 u obce Vlhlavy na Českobudějovicku.
Nebeské úkazy v roce 2024: Uvidíme polární záře, kometu i nevšední konstelace

Kdyby se plány podařily, sonda by na Měsíci přistála o pět dní později, 16. srpna 2023. Cílem této mise bylo analyzovat půdu a pátrat po vodě v oblasti kolem měsíčního jižního pólu. Sonda ale do Měsíce narazila a zničila se. „Představitelé ruské federální kosmické agentury Roskosmos krátce poté oznámili bezprostřední příčinu neštěstí: Motory Luny 25 při zážehu pracovaly 127 sekund místo plánovaných 84,“ uvedl magazín Space.

Dobývání vesmíru podporuje i prezident Vladimir Putin. Oznámil, že Rusko chce poslat lidské posádky nejen na Měsíc, ale také na Mars. V přípravě jsou mise Luna 26 a Luna 27.