Ač je život lidí na Marsu zatím stále ještě záležitostí spíše filmových trháků než reality, vědci už nyní sní o tom, jak by žití na rudé planetě mohlo vypadat. Třeba pěstování a kultivace plodin tam nebudou vůbec jednoduché. Portál Science Alert vysvětluje, že je to tím, že štěrk a prach na této planetě jsou zbaveny organických látek a důležitých mikrobů. Naopak povrch Marsu má mnoho soli a minerálů, což znesnadňuje běžný život rostlin. Vědci však dokázali najít řešení.
Závěry jejich studie zveřejněné v časopise PLOS One hovoří o tom, že prvními rostlinami na Marsu by měly být vojtěšky, tedy Alfalfy. Podle odborníků by právě tyto pícniny mohly přežít v tvrdé vulkanické půdě. Navíc by je lidstvo na rudé planetě mohlo využívat jako hnojivo pro pěstování potravin, jako jsou ředkvičky, salát nebo tuřín.
Jak by mohly vypadat stavby na Marsu:
Fotogalerie: Domy na Marsu
Na Marsu by obstála
Při hledání ideální rostliny pro Mars výzkumníci sestavili nejlepší možnou napodobeninu regolitu, tedy nezpevněného horninového materiálu nacházejícího se na rudé planetě. Poté v ní testovali různá semena. I v takové půdě byla vojtěška schopná růst stejně zdravě, jako na Zemi.
V dalším experimentu pak zkoumali vědci vojtěšku jako hnojivo. Díky ní se v simulovaném regolitu Marsu podařilo zvýšit obsah živin a dosáhnout vypěstování třech potravin, jež jsou nenáročné na údržbu, rychle rostou a potřebují málo vody - a kterými by se tedy lidé na rudé planetě mohli živit. Portál Republic World ale doplňuje, že výzkumníci zdůraznili, že i když tyto potraviny můžou do určité míry splnit nutriční požadavky astronautů na Marsu, jejich obsah kalorií zas tak vysoký nebude.
Při svém zkoumání narazili odborníci jen na jednu překážku. K úspěšnému hnojení vojtěškou bylo zapotřebí čerstvé vody. To by však podle nich neměl být zásadní problém. Potřebnou sladkou vodu by mohli vytvořit pomocí slané, která se už na Marsu nachází, a to díky upravení pomocí mořských bakterií a přefiltrování skrze sopečnou horninu.
Slibné možnosti
Výzkumy v této oblasti ale nejsou u konce. Simulovaná půda například stále není dokonalá. V té do nynějška vytvořené chybí některé toxické perchlorované soli, které by bylo potřeba vyplavit. Přesto nabízejí nynější výsledky bádání slibné možnosti. „Tato studie znamená, že pro dlouhodobé účely je možné zpracovávat půdu a vodní zdroje pro zemědělství na Marsu přímo na místě, aby bylo možné udržet lidské mise a trvalé osídlení," píší vědci.
Dalšími rostlinami pěstovanými na Marsu by mohly být podle vědkyně Christiny Johnsonové sladké brambory, rýže, mizuna (asijská listová zelenina, jejíž semínka připomínají semena hořčice) či zázvor.
Jak se NASA připravuje na průzkum rudé planety?
Žádný důkaz o životě
Mars je zejména díky jeho blízkosti a podobností se Zemí stálým zájmem vědců. Důkazy naznačují, že v období starověkého Noachianu se na Marsu nacházela kapalná voda a jeho prostředí mohlo být vhodné pro život mikroorganismů. Přesto na rudé planetě nebyl doposud nalezen žádný důkaz o existenci života. Zjišťování podmínek obyvatelnosti či hledání organických sloučenin na Marsu je nyní hlavním cílem jak amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), tak Evropské kosmické agentury (ESA).
Mars je díky své charakteristické červené barvě pocházející z velkého množství chemikálií v horninách a půdě známý také jako rudá planeta. Teploty na rovníku čtvrté planety v pořadí od Slunce dosahují až dvaceti stupňů celsia, na pólech klesnou až k mínus sto čtyřiceti stupňům. Den na Marsu má čtyřiadvacet hodin a sedmatřicet minut a rok trvá 687 pozemských dní.
