Jak se na Zemi dostal život? O této otázce vědci vášnivě diskutují odnepaměti a odpověď se snaží najít všemi možnými způsoby. Nyní jim vysvitla jiskřička naděje, že by v hledání vysvětlení mohli pokročit. Zjistili totiž, jaký je zdroj jednoho z nejdůležitějších meteoritů spadlých na Zemi. To jim může více povědět o formování Sluneční soustavy a potažmo vzniku života na modré planetě.

Podle deníku Independent vědci konkrétně zkoumali meteorit Ivuna, který v prosinci roku 1938 dopadl do Tanzanie. Experti jej následně následně rozdělili na několik vzorků. Jeden z nich je uložený v Přírodovědném muzeu (NHM) v Londýně a právě do jeho výzkumu se odborníci pustili.
Na základě porovnání výsledků ohledně meteoritu Ivuna a analýzy jiného asteroidu, nazvaného Ryugu, se odborníci domnívají, že meteorit Ivuna pochází z kraje Sluneční soustavy. Zjištění, které tým londýnského muzea publikoval v časopise Science Advances, může odhalit více informací o historii Sluneční soustavy, a tak vnést více světla do otázky vzniku života na Zemi.
Vzrušující objev
„Je to pro mě opravdu vzrušující objev, protože ukazuje, že meteority v našem muzeu a ve sbírkách po celém světě by mohly představovat vzorky většiny pevné Sluneční soustavy, od nejvnitřnější skalnaté části až po její nejvzdálenější vnější části. Můžeme je využít k tomu, abychom se dozvěděli více o našem původu a o všech našich souputnících,“ uvedla vedoucí výzkumu, která je zároveň spoluautorkou článku, Sara Russellová.

Meteorit Ivuna patří do kategorie CI chondrity. Jde o kamenné meteority obsahující uhlík, organické látky a také vodu, které si zachovaly původní složení z doby vzniku Sluneční soustavy. Často jsou považovány za nejprimitivnější meteority ve Sluneční soustavě a jejich složení se velmi podobá elementárnímu složení Slunce.
Tento typ meteoritů je tak vzácný, že na Zemi existují jen čtyři další známé exempláře. Odborníci je našli ještě ve Francii, Kanadě a Indii. Nejstarší nález pochází z roku 1806, poslední exemplář pak na Zemi dopadl před sedmapadesáti lety. Chondrity jsou důležité zejména proto, že poskytují významný náhled do seznamu procesů, které přeměnily plyny a prach na soubor planet, měsíců, asteroidů a komet.
Zrod před čtyřmi miliardami let
Vzorky asteroidu Ryugu, jejichž analýzu výzkumníci ve studií porovnávali s výsledky analýzy meteoritu Ivuna, dostal výzkumný tým k dispozici díky japonské sondě Hayabusa 2, která je sesbírala ve vesmíru. Předpokládá se, že se daný objekt zrodil ve vnější části Sluneční soustavy před více než čtyřmi miliardami let. Po oddělení od většího tělesa pak zamířil směrem k Zemi. Teď se nachází mezi Zemí a Marsem a je zástupcem třídy uhlíkatých asteroidů (jinak řečeno typu C).

Planetky tohoto typu jsou často bohaté na vodu a organické sloučeniny z doby formování Sluneční soustavy. Tři čtvrtiny známých asteroidů jsou právě uhlíkaté asteroidy.
Vědci v nynější studií zjistili, že vzorky z Ryugu mají některé látky nerozeznatelné od chondritů typu Ivuna. Je proto podle nich jasné, že obě tělesa vznikly v oblasti, která se lišila od zdrojových oblastí jiných asteroidů.
Planetka Ryugu má průměr osm set osmdesát metrů a vzhledem ke této velikosti jde o potencionálně nebezpečný asteroid. Objeven byl v květnu 1999 a pojmenován je podle podmořského paláce z japonské mytologie. Za sběr vzorku je zodpovědná japonská sonda Hajabusa 2 agentury JAXA, která na planetce přistála v roce 2019. Na Zemi pak vzorky z tělesa dopravila před dvěma lety. Sonda nyní pokračuje v sekundární misi, která má trvat až do roku 2031.