Pokud ve vzdálenosti 326 světelných let od Země dojde k výbuchu supernovy, život na planetě by měl být v bezpečí díky ozonové vrstvě, která podle nových zjištění představuje mnohem větší ochranu, než vědci předpokládali.

Letos dojde k zjasnění novy. Událost je jednou za několik desetiletí:

Tým z Centra pro výzkum klimatu a atmosféry Kyperského institutu v Nikósii v nové studii publikované v odborném časopise Nature Communications Earth and Environment vypracoval model zemské atmosféry pro výzkum blízkých explozí hvězd. Tím chtěl zjistit, jaký dopad bude mít výbuchem produkované ionizující (vysokoenergetické) UV záření na planetu.

Vědci zjistili, že průměrný úbytek ozonu v důsledku stokrát vyššího záření činí celosvětově asi deset procent. To je zhruba stejný pokles, který způsobí lidé znečišťováním. Na oblasti obývané životem by to tak nemělo velký vliv.

Animace vzniku supernovy:

| Video: Youtube

„Většina úbytku ozonu by byla ve vysokých zeměpisných šířkách,“ vysvětlil podle Universe Today autor studie Theodoros Christoudias.

Dalším úkolem bylo zjistit, zda proniklé UV záření způsobí v atmosféře vznik více aerosolových částic zvyšujících oblačnost, což by mohlo způsobit globální ochlazování. Model ukázal, že by k němu došlo. Oblačnost by se až o sto procent zvýšila nad Tichým a Jižním oceánem. Přesto by se nejednalo o nebezpečnou míru. Ačkoliv to zní hodně, tak podle expertů by se atmosféra ochladila přibližně o tolik, o kolik ji lidé nyní ohřívají.

Jak vypadají supernovy:

Fotogalerie: Zbytky Keplerovy supernovy a vesmír

Christoudias však zdůraznil, že studie se zabývala celou biosférou, nikoliv jednotlivci. „Nezohlednili jsme přímá zdravotní rizika pro lidi a zvířata vyplývající z vystavení se zvýšenému ionizujícímu záření,“ pověděl.

Za vymírání nemohou

Kyperští vědci se též pokoušeli zjistit, zda výbuchy hvězd před miliony lety mohly i za hromadné, či alespoň částečné vymírání na Zemi, jak se dosud vědecká obec domnívala. Proto museli simulovat podmínky na Zemi, které zde panovaly v kambriu, tedy v prvohorách před více než 500 miliony let.

Webbův teleskop vyfotil nitro vybuchlé hvězdy:

Tím zjistili, že úbytek ozonu ve středních zeměpisných šířkách byl až 25 procent, a na pólech, kde byla ochranná vrstva nejnižší, mohl být dopad i mnohem větší. Přesto podle nich tyto změny neměly zásadní vliv na vznikající biosféru na souši.

„Došli jsme k závěru, že atmosféra a geomagnetické pole Země účinně chrání život před účinky blízkých supernov,“ sdělil Christoudias. Doplnil, že tedy vesmírné exploze nejspíš nezpůsobily masové vymírání.

Jak vzniká supernova?

Supernova vzniká výbuchem masivní hvězdy, při kterém vznikne extrémně jasný objekt se svítivostí až o čtyři řády vyšší.

Čím blíže se nachází k planetám, tím větší riziko pro ně představuje. Podle webu EarthSky by byla exploze ve vzdálenosti třiceti světelných let devastující. Vážně by poškodila ozónovou vrstvu, narušila mořský potravní řetězec a pravděpodobně by způsobila masové vymírání.

V Mléčné dráze jsou však supernovy vzácné. Podle Universe Today každých milion let vybuchne masivní hvězda ve vzdálenosti 326 světelných let. Vědci to ví na základě takzvané Místní bubliny, ve které se nachází i Sluneční soustava. Tato bublina je oblast, která vznikla sérií výbuchů hvězd v předchozích deseti až dvaceti milionech let.

Supernovou by se například měla stát i hvězda Spica, kterou bylo možné v červnu pozorovat v konjunkci s Měsícem.

Co by se mohlo stát, kdyby došlo k výbuchu hvězdy blízko Země:

| Video: Youtube