Záhadnou galaxii, jež dostala jméno PEARLSDG, našli astronomové z Arizonské státní univerzity zcela náhodně. Kromě její existence vědce šokovalo také to, že netvoří žádné nové hvězdy. Boří tak jejich představy o trpasličích galaxiích ve vesmíru.

Odborníci našli nový vesmírný objekt v rámci programu PEARLS (Prime Extragalactic Areas for Reionization and Lensing Science), ve kterém pozorovali kupu galaxií s názvem CLG1212. Nové poznatky pak zveřejnili ve vědeckém časopise Astrophysical Journal Letters.

Vědci uvedli, že se jedná o trpasličí galaxii. V porovnání s Mléčnou dráhou je složená z menšího množství hvězd, obsahuje jich kolem stovky milionů (její větší kolega má až 400 miliard). Trpasličí galaxie současně často obíhají kolem větších a hmotnějších sousedů. Předpokládá se, že právě interakce s většími tělesy podněcují jejich vznik.

Galaxie, která se vymyká

Obvyklé charakteristiky trpasličí galaxie však na nově nalezenou PEARLSDG nesedí. Nejenže neinteraguje s větší galaxií, což vědci zjistili podle toho, že se kolem ní nepohybuje, ale také se v ní netvoří nové hvězdy. Na snímku, jenž pořídila speciální infračervená kamera zvaná NIRCam, je vidět nedostatek mnoha jasných hvězd. Nové hvězdy mají rovněž velmi specifickou barevnou signaturu, a ta se podle odborníků v PEARLSDG nevyskytuje. Studium barvy mohli vědci provést díky tomu, že všechna archivní data byla pozorovaná v ultrafialovém, optickém a infračerveném spektru.

Co to je? Astronomové objevili v Mléčné dráze objekt, se kterým si neví rady:

Umělecká ilustrace systému za předpokladu, že masivní hvězdný průvodce je černá díra. Nejjasnější hvězda v pozadí je radiový pulsar
Astronomové objevili v Mléčné dráze záhadný objekt. Nemají pro něj vysvětlení

Experti se proto domnívají, že může jít o vzácný případ „izolované klidné“ galaxie, která další hvězdy přestala produkovat.

„Tento druh galaxií nebyl ve skutečnosti až na relativně málo případů dosud pozorován. Jejich existenci neočekáváme, takže skutečnost, že jsme ji spatřili, nám pomáhá vylepšit naše teorie o vzniku galaxií,“ citoval portál Newsweek spoluautora článku Tima Carletona.

Jak funguje Webbův teleskop?

Zdroj: Youtube

Snímek pořízený speciální kamerou je neobvyklý i v dalším ohledu. Server phys.org informoval, že díky identifikaci jednotlivých hvězd na snímku mohli vědci určit jejich vzdálenost. Mají totiž specifickou jasnost, díky které mohli zjistit, jak daleko se nacházejí.

Ukázalo se, že PEARLSDG je jednou z nejvzdálenějších galaxií, kterou mohou experti detailně analyzovat. Od Země ji dělí neuvěřitelných 98 milionů světelných let. NIRCam má extrémně vysoké úhlové rozlišení a citlivost, díky čemuž je možné zachytit drobné detaily z opravdu velké vzdálenosti. Samotné hvězdy tak patří k těm nejvzdálenějším, jaké kdy někdo pozoroval.

Vědci tuší, co se může skrývat za Plutem:

Na základě simulací vědci odhadují, že v málo prozkoumané oblasti se pohybují planety o velikosti Marsu, které do Sluneční soustavy „připluly“ z cizích planetárních systémů. Ilustrační foto
Co je za Plutem? Do Sluneční soustavy mohlo připlout až pět potulných planet

Nové poznatky podle odborníků naznačují, že v oblasti trpasličích galaxií ještě mají co objevovat. Nutí je to přehodnotit nejnovější modely o vývoji, formování a chování galaxií. Ve vesmíru se také může skrývat víc izolovaných galaxií, než si kdy mysleli. A vesmírný teleskop Jamese Webba má podle nich nástroje k tomu, aby je odhalil.

Zázraky díky teleskopu

Webbův teleskop, jenž je v provozu od prosince 2021, překvapoval vědce i v minulém roce. A to například úchvatnými snímky nabízejícími nejdetailnější pohled do nitra vybuchlé hvězdy Cassiopeia A. Astronomové opět použili infračervenou kameru NIRCam, aby mohli sledovat hvězdu v jiných vlnových délkách světla než při jiném pokusu. Díky tomu dostali neuvěřitelné detaily.

Některé snímky, které už zachytil vesmírný dalekohled Jamese Webba:

Vesmírný dalekohled také dokázal zachytit zrození hvězdy zvané HH 212 nacházející se 1 300 světelných let od Země. Webbův teleskop rovněž nahlédl do srdce Mléčné dráhy. Vědci dostali k dispozici infračervená data s vysokým rozlišením a citlivostí, díky kterým budou moci odhalit podrobnosti o počátcích vesmíru.