Lidé dlouho považovali Zemi za jediné místo v Sluneční soustavě, které je pokryté oceány. Astronomové však v posledních letech zjišťují, že vesmír pravděpodobně velkolepé, i když zamrzlé, vodní plochy ukrývá i jinde, zejména na měsících plynných obrů. Vesmírný dalekohled Jamese Webba nyní zjistil, že zledovatělý oceán může být i pod povrchem Uranova měsíce Ariel.
Webbův teleskop prozkoumal chladný superjupiter:
Hypotézu o existenci podpovrchového oceánu podle studie zveřejněné v odborném časopise The Astrophysical Journal Letters podporuje povrchový výskyt značného množství zmrzlého oxidu uhličitého. To je neobvyklé, jelikož látka má zpravidla v tak ohromné vzdálenosti od Slunce plynnou podobu a mizí do vesmíru.
Odborníci se podle Live Science domnívali, že musí existovat zdroj, který oxid uhličitý neustále doplňuje. Původně si mysleli, že vzniká vlivem chemické reakce způsobené magnetosférou Uranu. Nový výzkum ale spíš poukazuje na vnitřní vliv.
Pod povrchem měsíce Ariel může být skrytý oceán:
„Zdroj nemusí být vně Arielu, ale v jeho nitru,“ uvedl vedoucí studie Richard Cartwright z americké Univerzity Johnse Hopkinse. To by nasvědčovalo výskytu ukrytého oceánu.
Více důkazů
Dalším důkazem podporujícím teorii o oceánu je i výskyt stabilního oxidu uhelnatého, který by na měsíci Ariel neměl být. „Oxid uhelnatý mrzne při minus 205 stupních Celsia. Aby byl stabilní a nepřecházel do jiného skupenství, je zapotřebí nižší teplota, konkrétně minus 243 stupňů,“ uvedl Cartwright.
Doplnil, že taková teplota na povrchu Arielu však není, jelikož zde má být nejméně 207 stupňů.
Ariel je nejzářivějším měsícem Uranu:
Výzkumný tým uvedl, že i v tomto případě může být zdrojem podpovrchový oceán, z něhož látka uniká prostřednictvím trhlin.
Webbův teleskop také provedl spektrální pozorování, které naznačilo, že na povrchu měsíce jsou i uhličitanové minerály, tedy soli, které mohou vznikat pouze interakcí kapalné vody s horninami.
Nutná vesmírná mise
Vědci předpokládají, že s největší pravděpodobností jsou zdroje oxidu uhličitého a uhelnatého vnitřní i vnější. Aby mohli potvrdit, nebo vyvrátit tuto tezi, potřebují provést vesmírnou misi, která by Uran a jeho měsíce důkladně prozkoumala.
Planeta, která páchne jako zkažené vejde. I ji objevil Webbův teleskop:
Momentálně však NASA a další kosmické agentury neplánují konkrétní akci. To by se podle Live Science mohlo změnit v nadcházejících letech, protože se vědci stále více zaměřují na výzkum vzdálenějších světů Sluneční soustavy.
Server Space doplnil, že poslední sondou, která navštívila Uran a jeho měsíce, byla Voyager 2. Ta pořídila snímky a informace před zhruba čtyřiceti lety.
Objevy Webbova teleskopu
Vesmírný dalekohled Jamese Webba má v portfoliu již značnou sbírku zajímavých objevů. Letos získal data při výzkumu možností mimozemského života. Zaznamenal například galaxii, která by neměla existovat.
Dřív již vyfotil nitro vybuchlé hvězdy. Také nahlédl do srdce Mléčné dráhy, kde odhalil nevídané detaily. Dále zachytil zrození hvězdy.
