Adam Hartstone-Rose ze Státní univerzity v Severní Karolíně ve studii zaměřené na změny v chování zvěře uvedl, že většina druhů považuje zatmění Slunce za příchod noci. Denní ptáci a hmyz se ztiší a uchýlí do hnízd. Podobně se však mohou zachovat i primáti. „Gorily pozorované v zoologické zahradě přes den trávily čas ve venkovním výběhu. S příchodem zatmění se chtěly vrátit dovnitř expozice, jenže dveře byly zavřené, což je zmátlo,“ sdělil pro časopis New Scientist.

Prstencové zatmění Slunce mohli lidé pozorovat loni v Brazílii:

Úchvatné prstencové zatmění Slunce. Pozorovat ho mohli lidé v Severní a Jižní Americe
Malý zázrak na obloze. Ameriku okouzlilo prstencové zatmění Slunce

Pozoruhodné bylo i chování šimpanzů v zajetí v roce 1984. Magazín Time s odkazem na studii v American Journal of Primatology napsal, že primáti vyšplhali na nejvyšší bod ve výběhu a pozorovali dění na obloze. Podle odborníků byla reakce podobná lidskému chování při této příležitosti.

Chování slepic během zatmění Slunce:

Zdroj: Youtube

Zvířata se schovávají i utíkají

Zvláštního chování žiraf si v africké Zambii všimla lovkyně zatmění Tora Greveová. „Žirafy po celou dobu zatmění pobíhaly kolem vodní nádrže. Jakmile jev ustal, zastavily se a znovu se pásly,“ vylíčila pro časopis National Geographic. Dodala, že si také všimla ještěrů, kteří na místě ztuhli, pravděpodobně kvůli náhlému ochlazení vzduchu.

Zvířata se během zatmění Slunce chovají různě:

Zdroj: Youtube

Stanice CNN uvedla, že rovněž chovatelé v amerických zoologických zahradách viděli žirafy cválat ve stádu. Naopak želvy galapážské se při zatmění začaly pářit.

Po úplném zatmění Slunce v roce 2017 vědci zjistili, že letící orli bělohlaví během jevu mění rychlost a směr pohybu. „Divocí koně se ukrývají na otevřených pláních, jako by očekávali příchod bouřky,“ uvedl pro agenturu AP zvířecí výzkumník Nate Bickford z Oregonského technologického institutu.

Na obloze je možné sledovat i jiné jedinečné jevy:

Spirála ozářila oblohu nad Islandem i Norskem.
Noční oblohu nad Evropou osvětlila podivná spirála. Zastínila i polární záři

Domácí mazlíčci naopak mohou na událost reagovat podobně jako jejich majitelé. „Psi a kočky nám kromě svých vnitřních hodin věnují velkou pozornost,“ řekla AP výzkumnice zvířat z Arkansaské univerzity Raffaela Leschová.

Dopad na hmyz i rostliny

Také u bezobratlých živočichů došlo k podivuhodným situacím. Podle New Scientist vědci zaznamenali pavouky sundávající sítě. Výzkumníci z Clemsonské univerzity v Jižní Karolíně pak pro Washington Post uvedli, že tma přiměla včely k návratu do úlu a odpočinku. V jiném výzkumu experti vypozorovali, že včely se těsně před zatměním chovají, jako by je zachvátila panika.

Úkaz má vliv i na stromy a rostliny. Podle Washington Post biologové z Univerzity v Indianě zjistili, že fotosyntéza během zatmění prudce poklesla a trvalo několik hodin, než se vrátila do normálu.

Další pozorování

Pro vědce je však složité vypracovat komplexní analýzu vlivu zatmění na živočichy, jelikož se jedná o nepravidelný jev viditelný v různých oblastech. Například ornitologové agentuře AP sdělili, že chtějí nyní zjistit, zda pěvci, kteří v noci migrují, se takhle budou chovat během probíhajícího zatmění. K analýze jim pomohou meteorologické radary zjišťující i přítomnost letících ptáků, netopýrů a hmyzu.

V Česku bude možné pozorovat jiné nebeské úkazy:

Polární záře je už vidět i v Česku. Takto vypadala loni u Posluchova na Olomoucku.
Vesmírné úkazy 2024: Čechy potěší polární záře, za zatměním bude třeba vyjet

Aby odborníci mohli co nejlépe zaznamenat podivuhodné přírodní změny, agentura NASA spustila program, do kterého se lidé mohou zapojit a poskytnout nahraná data, audionahrávky či videozáznamy, a tím pomoci vědcům v shromažďování důkazů.

Úplné zatmění Slunce

Nastane 8. dubna 2024. Viditelné bude v Severní Americe nebo na hladině Tichého a Atlantického oceánu. Oblast viditelnosti úplného zatmění vede přes Mexiko, Spojené státy americké a Kanadu. „Nejdéle dojde k zákrytu Slunce Měsícem na čtyři minuty a dvacet osm sekund severně od mexického městečka Nazas,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

Zhruba 43 milionů lidí může vidět úplné zatmění. „Den se na krátkou dobu změní v podivnou noc,“ sdělil Dušek. Doplnil, že patrná bude sluneční atmosféra, takzvaná korona, nejjasnější hvězdy a také planety Jupiter, Venuše a Saturn.

Částečné zatmění bude viditelné téměř po celé Severní Americe a také v nejzápadnější části Evropy. Spatřit jej může přes 600 milionů lidí.

V České republice si však na úžasný nebeský jev musíme počkat do roku 2135. „Avšak už 12. srpna 2026 bude jev pozorovatelný z východního Grónska, západního Islandu, severního Španělska a ostrovů Ibiza nebo Mallorca,“ dodal Dušek.