Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a Kanadskou vesmírnou agenturou (CSA) zveřejnil jedinečný snímek protohvězdy HH 212 nacházející se asi 1 300 světelných let od Země. Vědci si záběrů z Webbova teleskopu cení, jelikož pomohly odhalit detaily o složitém formování tohoto vesmírného tělesa.

Podařilo se zachytit, jak z obou pólů protohvězdy vycházejí symetrické růžové chuchvalce plynných emisí. Podle vedoucího poradce ESA Marka McCaughreana jsou tyto neonové výtrysky vedlejším efektem zrodu hvězdy, jejich barevný odstín pak naznačil přítomnost molekulárního vodíku.

Vědci jsou zase o něco blíže odpovědi, jak přesně vznikl vesmír:

Vědci se dlouho snaží zjistit, jak vznikla celá naše existence, a to nejen lidská či biologická, ale taky vesmírná. Proto nyní spouští dosud největší projekt svého druhu, který jim má pomoci získat odpovědi.
Jak vznikl vesmír? Vědcům pomáhá superpočítač, vzniká unikátní simulace

„Těleso rotuje při hutnění plynu ve svém centru. Pokud se však otáčí příliš rychle, rozletí se,“ vysvětlil pro BBC. „Domníváme se, že výtrysky vznikají uvolněním materiálu a působením blízkého magnetického pole,“ dodal McCaughrean. Dále sdělil, že jevu dodávají energii pohybující se rázové vlny, které rovněž způsobují jasnou záři.

Protohvězdu HH 212 se podařilo objevit už v roce 1993 poblíž Orionova pásu. Astronomové od té doby pravidelně pořizovali její záběry, aby odhalili, jak se rodící hvězda vytváří. I díky tomu mohli sestavit historii fotografií vytvářejících film, aby bylo možné sledovat, jak se těleso postupně mění v čase.

Také jim to pomohlo zjistit, že se výtrysky pohybují rychlostí nejméně sto kilometrů za sekundu.

McCaughrean uvedl, že je to poprvé, co vědci viděli dobrý barevný snímek protohvězdy, což dosud nebylo možné pomocí jiných pozemních teleskopů. Podle expertů úkaz napovídá tomu, jak mohl vypadat vznik Slunce.

Teleskop Jamese Webba odhaluje zázraky

Vesmírný dalekohled Jamese Webba, který je v provozu dva roky, se nachází ve vzdálenosti víc než jednoho milionu kilometrů od Země v takzvaném Lagrangeově bodě L2 soustavy Země-Slunce. Jeho předností je schopnost pořizovat snímky z hlubokého vesmíru, které mohou poskytovat informace o vzniku hvězd i planet.

Webbův teleskop pořídil také snímky exoplanet:

Zdroj: Youtube

„Zařízení nám umožňuje komplexnější porozumění galaxiím, hvězdám a atmosférám planet mimo naši sluneční soustavu,“ sdělila deníku New York Post zástupkyně vedoucího Ředitelství vědeckých misí NASA Nicola Foxová při prvním výročí Webbova teleskopu. Taky dodala, že dalekohled položil základy pro novou éru vědeckých objevů a hledání obyvatelných světů.

Vědci zkoumají, jak vesmír vznikl. Už ale přišli i na to, jak zanikne:

Jak skončí vesmír?
Jak jednou zanikne celý vesmír? Vědci už tuší, prostě se vypaří

Webbův teleskop už dřív zachytil například hvězdu Cassiopeia A po explozi, čímž vědcům poskytl informace k objasnění, jak k podobným kataklyzmatickým zánikům těles dochází. Rovněž se mu podařilo najít nejspíš nejstarší galaxii.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba

  • Vznikl v mezinárodní spolupráci NASA, ESA a CSA.
  • Pojmenován je po Jamesi E. Webbovi, který byl v letech 1961–1968 administrátorem NASA a hrál důležitou roli v programu Apollo.
  • Byl vypuštěn 25. prosince 2021 raketou Ariane 5.

Webbův teleskop.Webbův teleskopZdroj: ČTK/ZUMA/NASA