Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil tři nové snímky vesmírných jevů pořízených rentgenovou observatoří Chandra a dalšími teleskopy, včetně Hubbleova a Webbova vesmírného dalekohledu, které je možné si také poslechnout. Umožnil to proces takzvané sonifikace dat. Úžasné rozezvučené obrázky američtí astronomové umístili na svém oficiálním YouTube kanále.

Na fascinujících záběrech lze vidět a slyšet pozůstatek supernovy MSH 11-52, kolem které se vyskytuje oblak energetických částic připomínající tvar lidské ruky. V závěru pak lze slyšet praskání jako při ohňostroji. Vědci data pořídili pomocí rentgenové observatoře Chandra a pozemních teleskopů.

Zdroj: Youtube

Další snímek ukazuje spirální galaxii M74 podobající se Mléčné dráze. Sonografie pak zkombinovala informace pořízené rentgenovým dalekohledem i Hubbleovým a Webbovým vesmírným teleskopem. Lze slyšet pískavý podtón spolu s melodií, která připomíná hru na kytaru.

Zdroj: Youtube

Experti též připravili takzvanou sonifikaci obří mlhoviny Medúza vzdálené asi 1500 světelných let od Země. Zvuky připomínají dopad kapek vody spolu s tajemnou melodií, vhodnou do filmů Vetřelec. K závěru je možné slyšet zvuk podobající se hukotu motorových letadel.

Zdroj: Youtube

NASA rovněž vydala dokumentární film Listen to the Universe, který je zdarma dostupný na streamovací platformě NASA+. Zde je možné poslechnout a spatřit více snímků, jelikož agentura pracuje na sonifikaci záběrů již od roku 2020.

Technologický pokrok

Ačkoliv poslech snímků z vesmíru může znít jako scénář ze science fiction filmu, současné technologie skutečně umožňují přenést získaná data do formy lépe vnímatelné lidskými smysly, jako jsou obraz a zvuk.

NASA zjistila původ tajemného signálu z vesmíru:

Hubbleův teleskop pomáhá objevovat dosud skrytá tajemství vesmíru.
Vědcům nedal spát tajemný signál z dalekého vesmíru. Teď přišli na jeho původ

Sonifikace dat je v dnešní době pro lidi z NASA běžnou praktikou. Jednoduše lze proces popsat jako přenos informací do zvukových vln. Konkrétně pak v tomto případě zařízení jako Chandra a vesmírné dalekohledy nejprve shromažďují vědecká data z vesmíru jako digitální signály, které následně převedou na vizuální snímky – tím lidem odhalují tajuplné krásy nacházející se mimo planetu Zemi. „Dalším krokem je přenést tyto informace do audionahrávky,“ vysvětlili vědci NASA.

„Rozezvučení dodává snímkům vesmíru nový rozměr. Navíc s pomocí zvuku vědci odhalují mimozemské úkazy doslova všem lidem, protože jej tak mohou vnímat nevidomí nebo osoby se slabým zrakem,“ uvedla vedoucí multimediálního oddělení Astrofyzikální divize NASA Liz Landauová.

Pozoruhodný vesmír

Není to poprvé, kdy NASA zveřejnila zvuky vesmíru. Už v roce 2022 si lidé mohli poslechnout strašidelné nahrávky, ze kterých běhal mráz po zádech. Loni pak vědci odhalili, že kolem Země, Jupiteru a Merkuru zní podivné hvízdání. O pár měsíců dřív solární balony zachytily ve stratosféře podivné dunění.

Webbův teleskop zachytil ve vesmíru zelené monstrum:

Nejnovější a nejdetailnější snímek Cassiopeji A, pozůstatku výbuchu supernovy od vesmírného dalekohledu Jamese Webba
Webbův teleskop zachytil hvězdu po explozi. Vypadá jako zelené monstrum

Kromě poslechu je ale možné i pozorovat dechberoucí snímky vesmíru. Vědci se například s pomocí vizualizace v superpočítači snaží pochopit, jak vznikl vesmír. Činil se ale i Webbův teleskop, který zachytil zrození hvězdy, nahlédl do srdce Mléčné dráhy, nebo vyfotil nitro vybuchlé hvězdy.

Astronomové též nalezli nejjasnější objekt ve vesmíru, zachytili obrovskou vesmírnou explozi, nebo ve starých snímcích Venuše spatřili přelomový objev. Evropská vesmírná agentura zveřejnila detailní snímky vesmíru. A vědci rovněž zjistili, jaký má tvar.

Pozůstatky supernovy zachycené rentgenovou observatoří Chandra.Pozůstatky supernovy zachycené rentgenovou observatoří ChandraZdroj: se svolením, NASA/CXC/Penn State Univ./L. TownsleySonifikace v praxi

Přenos dat do zvukových vln, takzvaná sonifikace, je mladá disciplína. Jako jeho historicky první aplikaci odborníci uvádějí vynález stetoskopu, tedy nástroje poslouchajícího srdce. Za skutečný milník pak považují použití sonifikace na ozvučení seismologických vln.

Dnes se sonifikace nejčastěji používá při oznamování událostí například při interakci s počítačem, monitorování stavu a procesu, či vývoji asistivních technologií pro zrakově postižené.