V létě pořádají neckyádu, v zimě ples. A když jdete po návsi, kromě květinové výzdoby můžete narazit třeba na místní autovláček pojmenovaný vtipně jako „Tučolíno“. Život ve vesnici Tučín nedaleko Přerova prostě není nudný. Schází se tu senioři, klub žen, fotbalisté nebo třeba klub hráčů šipek. Když minulý rok v září rozhodovala porota o udělení titulu Vesnice roku 2009, obec s pěti stovkami obyvatel to vyhrála na celé čáře.

Peníze na 5 projektů

Porazila dalších 350 přihlášených vesnic a kromě titulu získala dva miliony korun, o které si může přednostně zažádat z fondů ministerstva pro místní rozvoj. Na co je použije, už má tamější starosta Jiří Řezníček jasno: „Podali jsme pět projektů, které bychom chtěli těmito prostředky financovat – jde o rekonstrukci mateřské školy, vybudování odpočinkových míst na návsi, opravu střechy zvonice, rekonstrukci budovy obecního úřadu a vybudování naučné stezky,“ říká starosta loňské nejlepší vesnice.

Kdo vyhraje?

Už nyní ale starostovi Tučína začne růst nová konkurence. Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s dalšími vyhlašovateli – ministerstvem zemědělství, Spolkem pro obnovu venkova a Svazem měst a obcí – vyhlásí za mediální podpory Deníku už šestnáctý ročník soutěže Vesnice roku 2010. Přihlásit se mohou všechny obce, ve kterých nebydlí více než 5250 obyvatel. Porota vybere vítěznou obec každého z třinácti krajů (kromě Prahy). Všichni krajští vítězové potom postoupí do celonárodního finále.

Vesnice roku

Na venkově to žije

Velmi zajímavé jsou pro obce finanční odměny. Každý vítěz krajského kola získá dotaci 1 milion korun, vítěz celorepublikového kola potom další milion korun navíc. „Smyslem soutěže ale není někomu zalátat obecní rozpočty výhrou. Jde o to ukázat, že na venkově to žije,“ říká předseda Spolku pro obnovu venkova Eduard Kavala.

Sám působí už dvacet let jako starosta Bělotína na Přerovsku a jak říká, na menší obce a vesnice více než kdy jindy dopadá ekonomická krize. „Jde stále o to, že stát menším obcím nechce přiznat vyšší podíl na rozpočtovém určení daní,“ říká Kavala. „Máme tu kamenolom, skládku odpadu a byty. Z toho všeho nám do rozpočtu plynou daně. Když jsem si ale počítal čisté daňové výnosy, máme propad o 28 procent. A stejná situace je i jinde,“ uzavírá bělotínský starosta.

Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška v rozhovoru pro Deník: Nechceme, aby se z vesnic staly pouhé noclehárny

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) dnes vyhlásí jedenáctý ročník soutěže Vesnice roku. Podle šéfa resortu Rostislava Vondrušky se vláda snaží podporovat regiony. Kvůli krizi se však i tady muselo škrtat.

MMR vyhlásilo jedenáctý ročník soutěže Vesnice roku. Co je teď z pohledu MMR nejpalčivějším problémem v malých obcích?
Největším problémem venkovského prostoru je, že tam nezůstávají mladí lidé. Poté, co si dokončí vzdělání, mají tendenci odcházet do krajských měst nebo do hlavního města. Ten prostor ztrácí svoji ekonomickou sílu i atraktivnost. I přesto, že tam rostou různé podniky a průmyslové parky, se zatím nedaří zastavit odliv obyvatel, kteří vyvíjí nějakou činnost a v dané vesnici platí daně.

Změní se oproti předchozím rokům podmínky v soutěži Vesnice roku?
Podmínky se v zásadě nemění, ale trošku měníme přístup k medializaci. Chceme, aby byl o tu soutěž větší zájem. Po zkušenostech z minulých let si myslím, že nejde ani tak o ty peníze, které vítězné obce dostanou. V tom místě to začne žít, lidé se tam cítí dobře a nechodí tam jenom přespávat. Když se obce vylidňují, stávají se z nich jen pouhé noclehárny.

Jak to z vašeho pohledu změnit?
Není to jenom věc Česka, tohle má i evropské souvislosti. Vláda nedávno schválila námi navržený souhrn regionů, které zaslouží soustředěnou podporu státu. Je jich asi třicet, hlavně obce na severu Čech a Moravy, ale i jižní Morava a nově i obce na Tachovsku.

Pokud region začleníte mezi „méně rozvinuté“, co konkrétně to pro něj znamená?
Bude si moci sáhnout na dotační programy, které vypíšeme. My jsme z naší kapitoly vyčlenili 50 milionů, což, říkám otevřeně, není velká částka. Počítali jsme s tím, že rozhodnutím parlamentu bude ta částka o dalších dvě stě milionů vyšší. Není to však reálné, protože poslanecký návrh byl stažen a ani se o něm nehlasovalo.

Co má udělat starosta z malé obce, aby dosáhl aspoň mezi těch padesát milionů?
Pravidla podávání žádostí jsou na našich webových stránkách. Pro starosty, kteří by nevěděli, jak si počínat, jsou tu naši proškolení pracovníci, takže se mohou obracet na ně. Výzva pro Program pro hospodářsky vyčleněné regiony bude zveřejněna tento týden. Nicméně je celá řada dalších našich i evropských programů, kde mohou starostové sami nebo v součinnosti s podniky, které u nich působí, žádat o dotace. To vše činíme v situaci, kdy je rozpočet našeho ministerstva o patnáct procent nižší než loni.

Zmínil jste škrty, které musíte provést. Kde se to projeví v dotacích pro obce?
Krácení postihlo všechny kapitoly nebo podkapitoly našeho rozpočtu. Snažíme se šetřit na provozu úřadu, což je mediálně velmi pěkné a lidé to rádi slyší, ale ty částky na provoz jsou v pohledu k ostatním kapitolám velice marginální. Škrtání postihlo všechny naše programy. Je to otázka bydlení, regionálních programů i spolufinancování evropských fondů. Ty ale pro nás nadále zůstávají prioritou.