Zatímco malá města a obce dostávají na občana jen okolo 7000 korun, například Praha má na jednoho obyvatele 32 tisíc korun. Problém trápí nejen venkov, ale i obce v blízkosti velkých měst.

„Naše obec leží jen 6 kilometrů od hranic Prahy a žije zde většina občanů pracujících v Praze. Přesto stát do naší obecní pokladny směřuje 4,5 krát méně na každého občana, než kdyby byli hlášeni v Praze. Obec se však rozrůstá ohromným tempem a my nestačíme financovat výstavbu,“ stěžuje si na současnou situaci také starostka obce Chýně u Prahy Věra Kovářová. Nespravedlnost je podle starostů i v případě dělení evropských prostředků.

„Nemůžeme souhlasit s tím, že na jednoho obyvatele Kladna nebo Mladé Boleslavi připadá z regionálního operačního programu 365 eur, zatímco u ostatních měst nad 5000 obyvatel je to jen 256 eur a na obyvatele obcí od 500 do 5000 dokonce jen 131 eur,“ kritizuje Kovářová.

Starostové by proto rádi uspěli i v podzimních krajských volbách. Sestavují v krajích proto vlastní kandidátky pod uskupením s názvem Nezávislí starostové pro kraj. „Dvě třetiny našich středočeských měst a obcí spravují nezávislí starostové. To se musí projevit i na složení krajského zastupitelstva,“ uvádí například lídr středočeské kandidátky Luděk Jeništa, starosta Vlašimi. Čeho chtějí dosáhnout? Podle Jeništy prioritou krajského rozpočtu se má po volbách stát dopravní situace v kraji. Starostové chtějí také změnit krajská dotační pravidla.