Ve vedení obcí je i pár výjimek, mezi nimi například Ilona Severová, současná starostka obce Lukavice u Žamberka. Ta je hlavou obce už pěknou řádku let. Do komunální politiky se na začátku 90. let dostala díky tomu, že se vždy zajímala o věci veřejné a byla činná v celé řadě organizací.

„Práce pro lidi mě bavila, a tak jsem si říkala, že jestli bude o práci v zastupitelstvu víc, tak mi to nevadí,“ vzpomíná na své začátky na obecním úřadě. V té době ještě nevěděla, že ji místní obyvatelé skutečné zvolí a ocitne se hned v uvolněné funkci místostarostky. „Starostování přišlo po dalších volbách,“ popisuje Severová, která ani v nadcházejících volbách nemá konkurenci.

Ilustrační foto
Lídr milovických komunistů chce vyvlastnit Facebook. Zuckerberga označil za Žida

Sama však přiznává, že skloubit rodinný život s prací starostky není vždy jednoduché.„Když byly děti menší, měla jsem výčitky, že na ně nemám tolik času, kolik bych chtěla. A když pak chcete poctivě dělat svou práci a neošidit rodinu, je to fičák,“ říká. Její rodina je však prý zvyklá na rytmus obce a na roli starosty.

„Doma si zvykli i na to, že v neděli v poledne někdo zazvoní a chce řešit svůj problém nebo že při velkém dešti sedneme do auta a kontrolujeme potok,“ uvádí Severová.

Schopnost naslouchat

Podporu rodiny zdůrazňuje i současná starostka České Třebové Magdalena Peterková. „Za sebe mohu říct, že skloubit rodinný život s politikou více či méně jde. Zobecňovat to ale na všechny ženy rozhodně nemohu, protože každá žena-politička má jiné zázemí, děti různého věku, a zejména pokud jsou děti menší, pak je takové skloubení mnohem obtížnější,“ vysvětluje Peterková.

Podle ní je právě spolupráce mezi ženami a muži v politice klíčová a velmi přínosná. Ženy podle ní mohou do politiky přinést více empatie a schopnosti aktivně naslouchat. „Na druhou stranu by ženy měly od svých mužských protějšků převzít určitou míru razantnosti a přímočarosti. Taková symbióza by podle mého názoru mohla fungovat,“ komentuje.

Peterková si myslí, že v politice je dnes stále více schopných a racionálně uvažujících žen. „Ovšem v porovnání s muži jich jen málo dostane příležitost se prosadit. Ale třeba na úrovni komunální politiky, kde je to skutečně o tvářích a osobnostech, si troufám tvrdit, že je znát značný posun k tomu, aby i ženy dostaly šanci. Já jsem toho jasným důkazem,“ uvádí Peterková.

Kandidovat do zastupitelstva, případně dokonce vést obec, je připravena také Monika Jindrová z Kunvaldu. I ona se domnívá, že ženy mají v politických funkcích své pevné místo. „Ve spolupráci s muži a jejich pragmatickým myšlením a tvrdší politikou mohou ženy dokázat mnohé,“ míní Jindrová.

Rekordní počet žen 

V blížících se komunálních volbách letos kandiduje rekordní počet žen. Na kandidátních listinách tvoří ženy přesně třetinu. Oproti prvním komunálním volbám v samostatné České republice se tak podíl kandidujících žen zvýšil téměř o 12 procent. Analýzy kandidátních listin pro volby do zastupitelstev měst a obcí a nominací do Senátu z hlediska zastoupení žen a mužů zveřejnilo Fórum 50 %, nevládní organizace, která usiluje o vyvážené zastoupení žen a mužů v politice.

„Ačkoli v komunálních volbách letos kandiduje nejméně osob za posledních dvacet let, podařilo se udržet trend, kdy se zastoupení žen na kandidátních listinách volby od voleb zvyšuje,“ komentuje analýzu její autorka, ředitelka Fóra 50 %, Veronika Šprincová.

Primátor Raduan Nwelati slíbil nový výlep kandidátek ODS v Mladé Boleslavi.
Boleslavská ODS vylepila svoji kandidátku s řadou chyb. Primátor slibuje nápravu

„Komunální politika je lidem nejblíže, ženy ji častěji považují za smysluplnou, odpadají také problémy s dojížděním či stěhováním, které s sebou přináší angažmá ve vyšší politice,“ vysvětluje Šprincová.

Podle ní na komunální úrovní hrají větší roli nezávislá uskupení a malé strany, ve kterých se ženy lépe prosazují než v těch velkých a zavedených. „Lidé konkrétní kandidátky často znají osobně a podporují je,“ dodává Šprincová, proč v komunální politice najdeme více žen než na jiných úrovních.