Předsedou Senátu byl po náhlém úmrtí Jaroslava Kubery (ODS) zvolen v roce 2020 Miloš Vystrčil (ODS). Místopředsedy horní komory jsou Jiří Růžička (TOP 09), Jiří Oberfalzer (ODS), Jan Horník (STAN) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL).

Z historie Senátu

Ústava ČR, která nabyla účinnosti dne 1. ledna 1993, svěřila zákonodárnou moc Parlamentu České republiky. Senát je ústavní institucí trvalou, nemůže být rozpuštěn a každé dva roky je z jedné třetiny obnovován.

První kolo senátních voleb 2022 se uskuteční o víkendu 23.-24. září, druhé kolo o týden později
Senátní volby 2022: Termíny prvního a druhého kola, jak volit, kdo kandiduje

Senát sídlí na Malé Straně v Praze, ve Valdštejnském, Kolovratském a Malém Fürstenberském paláci.

První volby do Senátu byly vyhlášeny v roce 1996 a 18. prosince téhož roku se v Hlavním sále Valdštejnského paláce konala Ustavující schůze Senátu. Řídil ji doyen senátorského sboru Jaroslav Musial. Prvním předsedou Senátu byl zvolen Petr Pithart.

Slib senátora

Ústavou předepsaný slib senátoři po zvolení skládají na ustavující nebo první schůzi, které se po volbách zúčastní. Odmítne-li někdo slib složit nebo ho složí s výhradou, jeho mandát zanikne. Slavnostní akt probíhá tak, že celý slib přednese jeden, zpravidla nejmladší, senátor. Další senátoři pronesou slovo „slibuji,“ a podají ruku předsedovi Senátu nebo předsedajícímu schůze. Složení slibu pak senátor stvrdí svým podpisem.

Znění slibu:

„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“