Zákonodárnou iniciativu má vláda, jednotliví poslanci i jejich skupiny, Senát jako celek a krajská zastupitelstva. Po projednání (ve výborech a na plénu ve třech čteních) a schválení Poslaneckou sněmovnou zákon postupuje do Senátu, který ho může vrátit s úpravami.

Poté je zákon postoupen prezidentu republiky, kterému Ústava umožňuje vrátit ho do Poslanecké sněmovny (tzv. suspenzivní veto), s výjimkou zákonů ústavních. Pokud je zákon vrácen, hlasuje o něm opět Poslanecká sněmovna. K přehlasování veta je zapotřebí dosáhnout nadpoloviční většiny všech poslanců. V poslední době Miloš Zeman takto vrátil normu o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

K přijetí ústavních zákonů včetně změny Ústavy ČR je potřeba třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.

V případě schválení je zákon podepsán předsedou Poslanecké sněmovny, prezidentem republiky a předsedou vlády a následně vyhlášen ve Sbírce zákonů České republiky.

Senátoři také schvalují návrhy prezidenta republiky na členy Ústavního soudu nebo Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Miloš Zeman například neuspěl s několika návrhy na ústavní soudce, neboť senátoři zamítli profesora Aleše Gerlocha a advokáta Petra Poledníka.

Tři typy zákonodárné procedury v Parlamentu

I. Přijímání návrhů zákonů ve standardním legislativním procesu, ve kterém má Senát na projednávání pouze 30 denní lhůtu. Senát však nemusí návrh zákona vůbec projednat nebo může vyjádřit vůli se návrhem nezabývat, pak se zákon považuje za schválený. Senát po projednání může návrh zákona schválit, zamítnout nebo vrátit s pozměňovacími návrhy. Sněmovna má pak možnost schválit všechny Senátem přijaté pozměňovací návrhy nadpoloviční většinou přítomných poslanců. Sněmovna dále může senátní pozměňovací návrhy nebo senátní veto nadpoloviční většinou všech poslanců přehlasovat.

Senátní volby 2022: Termíny prvního a druhého kola, jak volit, kdo kandiduje

II. Přijímání návrhů zákonů, u kterých je zapotřebí souhlasu obou komor. Ústava tuto proceduru předepisuje k přijetí ústavních zákonů, volebních zákonů, zákona o jednacím řádu a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek. (Posledně uvedený zákon dosud nebyl přijat.)

III. Přijímání návrhů zákonů v jediné komoře – týká se pouze každoroční procedury schvalování zákona o státním rozpočtu, který je projednáván a schvalován na základě návrhu vlády pouze v Poslanecké sněmovně.