Pokud by se volby konaly nyní, vyhráli by je Starostové a Piráti s 25,5 procenta hlasů. Ještě v půli května se však těšili přízni vyšší o dva procentní body. Druhé hnutí ANO se začalo znovu dotahovat, aktuálně mu volební model přisuzuje 23,3 procenta hlasů. Třetí místo si udržuje koalice Spolu s 20,1 procenta hlasů.

Rozdíl mezi prvním a druhým místem se ztenčil na 2,2 procentního bodu, nejméně od konce března.

Na dalších třech pozicích jsou změny v posledních týdnech subtilnější. Čtvrté SPD by dalo hlas 10,5 procenta občanů, páté KSČM 5,6 procenta. Šestá, sportovní terminologií „nepostupová“ pozice pak díky 4,9 procenta hlasů patří ČSSD. Na vstup do sněmovny aspiruje také hnutí Přísaha, které se těší přízni 4,2 voličů, což je dvakrát více než před měsícem.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na schůzi Poslanecké sněmovny.
Vysvědčení pro vládu. Nejen u čtenářů neuspěla: Plaga premiantem, Babiš pohořel

Pokud poslanecké mandáty získá jen pět subjektů, jak předpovídá model, bude povolební matematika jednoduchá. Většinovou vládu by mohli sestavit Piráti se Starosty a koalicí Spolu (113 poslanců), teoreticky také s hnutím ANO (121 poslanců). ANO s koalicí Spolu by mělo 106 mandátů. Zkrátka k vytvoření většinového kabinetu by se musely na spolupráci dohodnout libovolné dva ze tří nejsilnějších subjektů, poslance SPD ani KSČM by přitom nemusely brát v potaz.

Volební model Deníku byl 7. července aktualizován o poslední průzkum agentury STEM.

Podle něj by v červnu volby vyhrálo ANO s 26,7 procenta hlasů před Piráty a STAN s 24,1 procenta a koalicí Spolu, tvořenou ODS, TOP 09 a KDU-ČSL (17,4 procenta).

Čtvrtá by pak skončila SPD (10,9 procenta). Přes pět procent potřebných pro vstup do Sněmovny by se podle STEM dostala také ČSSD (5,5 procenta), KSČM (5,5 procenta) a Přísaha (5,1 procenta).

Jak Deník model počítá

Model Deníku je inspirován takzvanými „poll of polls“ obvyklými v zahraničních médiích. Je založen na váženém průměru všech letošních průzkumů stranických preferencí zveřejněných renomovanými agenturami Ipsos, Kantar TNS, Median, STEM, Data Collect a CVVM – aktuálně jde o 23 posledních průzkumů zmíněných společností.

Alena Schillerová (vpravo) a Jana Maláčová.
Co slíbila vláda a (ne)splnila z pohledu rodin. Podívejte se na přehled

K přepočtu na mandáty Deník použil pravidla schválené novely volebního zákona, která začne platit 1. července. Počítá se stejným počtem odevzdaných hlasů jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

Model bude až do říjnových voleb průběžně aktualizován podle nových průzkumů.

Metodiku volebního modelu redakce Deníku konzultovala s experty z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.

Syndrom skrytého voliče

„U každého sociologického průzkumu platí, že by se měl ověřovat v dlouhodobém časovém rámci a v průzkumech, které probíhají nezávisle na sobě různými agenturami. Pokud jsou splněny obě tyto podmínky, je zvolená metoda velmi přínosná a dá se podle ní orientovat,“ řekl Deníku politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.

Média a interpreti předvolebních preferencí podle Petra Justa někdy dělají chybu, když na základě jednoho aktuálního průzkumu, který například KSČM přisuzuje čtyři procenta, udělají závěr, že komunisté se do sněmovny nedostanou.

„Vždy je třeba vnímat dlouhodobé trendy a nezapomínat na statistickou chybu, která činí dvě až tři procenta,“ míní Just. Žádná agentura proto nikdy neřekne, že míra pravděpodobnosti jejího výzkumu je stoprocentní.

Martin Buchtík
Ředitel STEM Martin Buchtík: Česká společnost je v nejhlubší krizi za 30 let

Politici mnohdy opakují, že jediným relevantním průzkumem jsou volby a na odhady proto neberou ohled a mají je za mylné vodítko.

Proč se někdy skutečně realita o dost liší od skutečnosti?

„Rád bych upozornil na tzv. syndrom skrytého voliče neboli spirálu mlčení. Někteří lidé se za svou volbu stydí a nechtějí ji zveřejňovat. Když je tazatel osloví na ulici, odpoví mu falešně. To vedlo k překvapivým výsledkům v několika zemích, kdy například zabodovala Alternativa pro Německo nebo Kotleba na Slovensku, ačkoli před volbami to tak nevypadalo. V průzkumech měl Kotleba kolem dvou procent, ale dostal osm. Agentury s tím nemohou nic dělat, protože pracují s odpověďmi, které dostanou,“ vysvětluje Just.