Stranické preference se stabilizovaly. Piráti si drží první místo s 26,6 procenta hlasů, hnutí ANO druhou pozici s 22,8 procenta, koalice Spolu je třetí s 19,8 procenta, následuje SPD s 10,6 procenta. Do sněmovny by se dostala ještě KSČM s 5,7 procenta, naopak ČSSD se do ní s 4,8 procenta nejspíš nepodívá.

Zdánlivý klid ve volebním modelu Deníku, který kombinuje všechny letošní průzkumy stranických preferencí renomovaných agentur, narušují jen dva pohyby: hnutí ANO směrem dolů a hnutí Přísaha směrem nahoru.

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová 16. prosince 2020 v Praze na schůzi Poslanecké sněmovny.
Jak to vidí senioři: Co slíbila vláda ve svém programu a (ne)splnila

Zatímco hegemon voleb z roku 2017 za poslední měsíc klesl z 24 na zmíněných 22,8 procenta, strana Roberta Šlachty se za stejnou dobu dostala z 2,6 na 3,6 procenta. A dva nejnovější volební průzkumy od společností Data Collect a Kantar novému subjektu přisuzují dokonce rovných pět procent.

Zisk stran, které usilují o zdolání pětiprocentní hranice, bude hrát klíčovou roli v tom, zdali bude mít hnutí ANO na podzim partnera pro sestavení většinové vlády. Momentálně by mu totiž ke „stojedničce“ nestačila ani spolupráce s SPD a KSČM. Naopak případná koalice Pirátů, Starostů, ODS, TOP-09 a KDU-ČSL by disponovala pohodlnou většinou 115 hlasů. Demokratické opozici by tak případný vstup další strany do sněmovny povolební spolupráci zkomplikoval.

Naposledy byl do modelu zařazen model agentury Data Collect pro Českou televizi. Podle něj by volby do Poslanecké sněmovny na začátku června vyhrála opoziční koalice Pirátů a STAN, která by získala 25,5 procenta hlasů. Pozice ANO a dalšího opozičního bloku Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) jsou vyrovnané - hnutí premiéra Andreje Babiše by volilo 20,5 procenta lidí, Spolu 19,5 procenta voličů. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Sněmovny se pohybují komunisté, sociální demokraté i nové hnutí Přísaha Roberta Šlachty.

SPD Tomio Okamury přisoudil volební model Data Collect 10,5 procenta hlasů, KSČM 5,5 procenta a ČSSD by stejně jako Přísaha mohla obdržet rovných pět procent. Společná kandidátka Trikolory, Svobodných a Soukromníků by získala tři procenta voličských hlasů.

Jak Deník model počítá

Model Deníku je inspirován takzvanými „poll of polls“ obvyklými v zahraničních médiích. Je založen na váženém průměru všech letošních průzkumů stranických preferencí zveřejněných renomovanými agenturami IPSOS, Kantar TNS, Median, STEM a Data Collect – aktuálně jde o osmnáctposledních průzkumů zmíněných společností.

K přepočtu na mandáty Deník použil pravidla schválené novely volebního zákona, která začne platit 1. července. Počítá se stejným počtem odevzdaných hlasů jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

Model bude až do říjnových voleb průběžně aktualizován podle nových průzkumů.

Metodiku volebního modelu redakce Deníku konzultovala s experty z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.

Syndrom skrytého voliče

„U každého sociologického průzkumu platí, že by se měl ověřovat v dlouhodobém časovém rámci a v průzkumech, které probíhají nezávisle na sobě různými agenturami. Pokud jsou splněny obě tyto podmínky, je zvolená metoda velmi přínosná a dá se podle ní orientovat,“ řekl Deníku politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.

Média a interpreti předvolebních preferencí podle Petra Justa někdy dělají chybu, když na základě jednoho aktuálního průzkumu, který například KSČM přisuzuje čtyři procenta, udělají závěr, že komunisté se do sněmovny nedostanou.

„Vždy je třeba vnímat dlouhodobé trendy a nezapomínat na statistickou chybu, která činí dvě až tři procenta,“ míní Just. Žádná agentura proto nikdy neřekne, že míra pravděpodobnosti jejího výzkumu je stoprocentní.

Jan Hamáček
Hamáček: Voliči si musí vybrat, zda chtějí zemi vedenou Piráty, či funkční stát

Politici mnohdy opakují, že jediným relevantním průzkumem jsou volby a na odhady proto neberou ohled a mají je za mylné vodítko.

Proč se někdy skutečně realita o dost liší od skutečnosti?

„Rád bych upozornil na tzv. syndrom skrytého voliče neboli spirálu mlčení. Někteří lidé se za svou volbu stydí a nechtějí ji zveřejňovat. Když je tazatel osloví na ulici, odpoví mu falešně. To vedlo k překvapivým výsledkům v několika zemích, kdy například zabodovala Alternativa pro Německo nebo Kotleba na Slovensku, ačkoli před volbami to tak nevypadalo. V průzkumech měl Kotleba kolem dvou procent, ale dostal osm. Agentury s tím nemohou nic dělat, protože pracují s odpověďmi, které dostanou,“ vysvětluje Just.