K výhře ve volbách mají nadále nejblíže Piráti a Starostové. Druhé by skončilo hnutí ANO a třetí koalice Spolu tvořená ODS, TOP-09 a KDU-ČSL. Ukazuje to volební model Deníku, který kombinuje výsledky všech 19 letošních průzkumů stranických preferencí od šesti renomovaných agentur.

Pokud by se do sněmovny volilo v těchto dnech, získala by koalice Pirátů a STAN 26,4 procenta hlasů a obsadila 66 křesel. ANO by se ziskem 22,9 procenta mělo 55 poslanců, Spolu s 19,8 procenty 49 mandátů, SPD s 10,5 procenta 22 zastupitelů a KSČM díky podpoře 5,8 procenta celkem 8 křesel.

ČSSD by zůstala těsně pod pětiprocentní hranicí, za ní by se umístila Přísaha s 3,5 procenta hlasů a koalice Trikolóry, Svobodných a Soukromníků s 3,3 procenta hlasů.

Oproti modelu z minulého týdne tedy mají Piráti a STAN o jeden mandát méně. Naopak o jeden více získala koalice Spolu.

Naposledy byl do modelu přidán čtvrteční průzkum agentury CVVM, podle kterého by vyhrálo ANO s 24,5 procenta hlasů, druzí by byli Piráti a STAN s 22,5 procenta, třetí pak blok Spolu (19,5 procenta). Vedle SPD a KSČM by se podle CVVM do sněmovny probojovala i ČSSD.

Jak Deník model počítá


Model Deníku je inspirován takzvanými „poll of polls“ obvyklými v zahraničních médiích. Je založen na váženém průměru všech letošních průzkumů stranických preferencí zveřejněných renomovanými agenturami IPSOS, Kantar TNS, Median, STEM, Data Collect a CVVM – aktuálně jde o devatenáct posledních průzkumů zmíněných společností.

K přepočtu na mandáty Deník použil pravidla schválené novely volebního zákona, která začne platit 1. července. Počítá se stejným počtem odevzdaných hlasů jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

Model bude až do říjnových voleb průběžně aktualizován podle nových průzkumů.

Metodiku volebního modelu redakce Deníku konzultovala s experty z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.

Syndrom skrytého voliče

„U každého sociologického průzkumu platí, že by se měl ověřovat v dlouhodobém časovém rámci a v průzkumech, které probíhají nezávisle na sobě různými agenturami. Pokud jsou splněny obě tyto podmínky, je zvolená metoda velmi přínosná a dá se podle ní orientovat,“ řekl Deníku politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.

Víte, že? Děti i rodiče. Všichni usínáme s mobilem u sebe, říkají čtenáři Deníku Zjistěte více o Deníku

Média a interpreti předvolebních preferencí podle Petra Justa někdy dělají chybu, když na základě jednoho aktuálního průzkumu, který například KSČM přisuzuje čtyři procenta, udělají závěr, že komunisté se do sněmovny nedostanou.

„Vždy je třeba vnímat dlouhodobé trendy a nezapomínat na statistickou chybu, která činí dvě až tři procenta,“ míní Just. Žádná agentura proto nikdy neřekne, že míra pravděpodobnosti jejího výzkumu je stoprocentní.

Politici mnohdy opakují, že jediným relevantním průzkumem jsou volby a na odhady proto neberou ohled a mají je za mylné vodítko.

Proč se někdy skutečně realita o dost liší od skutečnosti?

„Rád bych upozornil na tzv. syndrom skrytého voliče neboli spirálu mlčení. Někteří lidé se za svou volbu stydí a nechtějí ji zveřejňovat. Když je tazatel osloví na ulici, odpoví mu falešně. To vedlo k překvapivým výsledkům v několika zemích, kdy například zabodovala Alternativa pro Německo nebo Kotleba na Slovensku, ačkoli před volbami to tak nevypadalo. V průzkumech měl Kotleba kolem dvou procent, ale dostal osm. Agentury s tím nemohou nic dělat, protože pracují s odpověďmi, které dostanou,“ vysvětluje Just.