Jak dlouho už se vermikompostování věnujete a co vás k tomu přivedlo?
Letos v březnu to bylo už 9 let, kdy mi domů dorazil vermikompostér. Možná mě definitivně popostrčil film o chovu žížal, každopádně hlavní dva faktory byla lenost (chodit denně s odpadky do popelnice) a přirozeně vztah k životnímu prostředí. Rostlinné zbytky prostě nejsou odpad, ale surovina pro skvělé hnojivo.
K čemu získané hnojivo používáte?
Součástí mého bytu je i terasa, kde můj vermikompostér stojí celých těch devět let v koutě. Spoustu žížalího kompostu spotřebují rostliny v truhlících, žížalí čaj nosím i do práce, případně s oblibou směňuji za různé dobroty. Obvykle je to tak, že kdo žížalí hnojivo vyzkouší, vrací se pro další nebo sám začíná vermikompostovat.

Pokud by chtěl někdo s vermikompostováním začít, první, co si musí pořídit, je vhodná nádoba – vermikompostér. Kromě vlastní výroby už je možné si ho koupit v různých velikostech a tvarech od několika set do tří tisíc korun. Jakou variantu jste zvolil vy?
Vermikompostér mám celoročně umístěný na terase v závětří, před klimatickými extrémy přikrytý starými svetry jako izolací. Co se týká designu a velikosti, tak mám vyzkoušeno a u vermikompostujících kamarádů i ověřeno, že nejdůležitější parametry jsou plocha a odvětrání. Žížaly nejlépe prosperují a kompostují, když se mají kam rozlézt. Obvykle je toto řešeno přídavnými patry. Před koupí je dobré si zjistit, jestli jsou další patra dokoupitelná, případně za kolik… Dobře řešené větrání zabraňuje nadbytečnému plesnivění, případně anaerobnímu hnití, a zároveň nepustí dovnitř nezvané mušky. Větší objem pak snáze udrží vermikompostérový „biotop“ v rovnováze.
Neméně podstatná je násada tzv. kalifornských žížal, speciálně vyšlechtěných na konzumaci organických zbytků. Kolik je jich potřeba a jak dlouho trvá, než se žížaly v kompostéru zabydlí a začnou se rozmnožovat?
Základní pravidlo říká, že přibližně půl kila žížal denně dokáže zpracovat polovinu své hmotnosti. Ale dopracovat se k takto funkčnímu vermikompostéru trvá. Podle kvality žížalí násady, akorátní vlhkosti a trpělivosti chovatelů. Žížaly je dobré nerušit, nepřehrabovat jim jejich prostředí. Ale kdo to má vydržet, když jsou tak zajímavé, že? (úsměv)
Na webu na mapko.cz je možné žížaly získat od ostatních chovatelů. Je to podle vás ideální způsob jak sehnat žížaly a cenné rady?
Mapko.cz je super, nicméně pro chovatele a zájemce z okolí Litoměřic provozuji facebookovou stránku Litoměřické vermikompostování, kde zveřejňuji různé zajímavosti, odborné studie, rady a tipy. A kde si samozřejmě mohou zájemci i žížaly poptat od zkušenějších chovatelů. Zpravidla za naturálie, s výhodou cenných rad. Dají se tak sehnat i žížaly, adaptovanější na venkovní prostředí.
Kompostování probíhá po celý rok. Jaká je ideální teplota a co je třeba dál hlídat, aby proces správně probíhal?
Nejúčinněji kompostují žížaly přibližně při pokojové teplotě. Nemají rády mráz (před kterým se do určité míry dokáží schovat, pokud je vermikompost dostatečně objemný), ale ani přílišné horko! Nejsnazší kontrola funkčnosti vermikompostéru je vůně. Pokud je cítit „pralesem“, je pravděpodobně vše v pořádku. Pokud páchne, je příliš suchý nebo naopak přemokřený, a je třeba zasáhnout. Pokud se v něm hemží muší larvy, je také zle. Naopak chvostoskoci, neboli sněžné blechy, a další roztoči-rozkladači, nevadí. Pomáhají rozkládat, a pokud neutíkají, nepůsobí problémy.
Co všechno jsou žížaly schopné přeměnit na hnojivo a na co si naopak dát pozor a do kompostéru to nedávat?
Vermikompostérem projde v podstatě vše rostlinné (pozor ovšem na citrusy, které se rozkládají pomaleji), skořápky vajec, ruličky od toaletního papíru, dřevěný popel… Rozhodně ale nic živočišného, a i u zelených zbytků je třeba nezapomínat na postřiky! Takové zbytky já do vermikompostéru nedávám.
Kolik bioodpadu dokáží žížaly zkonzumovat?
Záleží na složení odpadu. Vodnatější zbytky mizí rychle, dřevitější pomaleji. Opět pomáhá více pater.
Jak dlouho trvá proces kompostování a výsledný koncentrát, tzv. žížalí čaj, který se hromadí ve spodní nádobě vermikompostéru se může použít jako tekuté hnojivo třeba na pokojové květiny?
Já těžím vermikompost dvakrát za sezónu. Z domácích kompostérů bude možná i častěji. Raději ho ale nechávám déle u žížal, aby dokonale zpracovaly veškeré zbytky, a ty pak v truhlíku neplesnivěly.Ve vermikompostéru nedochází k tepelné sterilizaci, takže jsou častým jevem klíčící semínka ze zbytků. Dají se zachránit nebo vytrhat.
Jak často se musí vermikompostér čistit, aby nezapáchal nebo nezačal plesnivět, pokud ho máme umístěný v bytě?
Vůbec? Zápach je signál nějaké chovatelské chyby, nebarevné plísně také v menší míře nevadí. Vrch kompostu zakrývám kokosovou rohoží, která plesnivění potlačuje. Důležité je kontrolovat zásobník na tekuté hnojivo, někdy se může zaplnit nečekaně rychle. Pozor, aby se v něm žížaly netopily.
Litoměřice patří k průkopníkům, kdy město podporuje třídění bioodpadu v domácnostech tím, že poskytuje občanům vermikompostéry zdarma. Myslíte si, že právě tohle je cesta, aby bioodpad nekončil zbytečně v popelnicích s netříděným odpadem?
Ano. Jsem rád, že si město téma vermikompostování a obecně nakládání s domácími a zahradními odpady osvojilo. Za celá má vermikompostovací léta jsem se setkal s minimem případů, kdy chovatelé snahy po opakovaných neúspěších vzdali. Naopak mezi nejčastější reakce patří ostych, postupně se měnící na zvědavost a končící propagací žížalího kompostování mezi známé. Vermikompostování je větší zábava než se může zdát. Navíc, kdo může říct, že doma chová stovky až tisíce domácích mazlíčků?