Plzáci potravu strouhají radulou, jazykem posetým drobnými „zoubky“. A krmí se opravdu velmi rychle – aspoň nám to tak připadá. Letošní mrazivá zima sice zahubila slimáčích vajíček více než během loňské teplé zimy, ale potomstvo svědomitých slimáků, kteří základ dalšího pokolení ukryli hlouběji, právě roste a chystá se na další útok. Když zavlečeme nepůvodní druh do krajiny, do které nepatří, působí v ustálené přírodní rovnováze jako uragán. Vytlačuje původní druhy a nekontrolovatelně se množí, neboť v novém působišti nemá dostatek přirozených nepřátel. Podobné problémy jako Mnoho slimáků, mnoho starostí…

Roste jako plevel v příkopech, na mýtinách a v polostínu na neudržovaných zahradách.
Šťáva z čerstvé kopřivy vám vrátí chuť k jídlu, tlumí i únavu

Křehký salát, klíčící fazolky, květy cuket, jahody, květiny, to všechno mizí v jejich bezedné tlamě. Každý rok páchají škody na úrodě zas a znova zvláště ti španělští. v přírodě nastávají i na zahradě. Ta sice není přirozeným systémem, spolutvoří ji naše práce, ale i na ní lze za normálních okolností nastolit přírodní rovnováhu, díky které se takzvaní škůdci nepřemnoží. Jenže na plzáka španělského naši pomocníci sami obvykle nestačí. Snaží se, ale na rozdíl od velkých dravých ještěrek, které plzáky likvidují na jihu Evropy, pozřou jen menší sousta. Když tihle zavlečení slimáci dorostou obludných rozměrů, už je nezdolají.

Čtvrt století se slimáky

Plzák španělský (Arion lusitanicus) se stal celoevropskou pohromou. Před padesáti lety se začal z Pyrenejského poloostrova šířit spolu se zemědělskou činností, vajíčka i malí plzáci se jako černí pasažéři vozili s převáženou zeleninou. Brzy obývali celou Evropu a dostali se až do USA. U nás byl tento plzák poprvé spolehlivě určen v roce 1991 a od té doby se v kulturní krajině šíří jako lavina.

 Proč se tak rychle množí?

Dospělí plzáci španělští v našich pod[1]mínkách přežijí zimu spíše výjimečně. Ale přezimují vajíčka, v jejichž kladení jsou tito slimáci přeborníci. Naše zemědělská krajina jim skýtá hojnost všeho, co potřebují, a tak užívají své rozmnožovací schopnosti na maximum. Páří se v červnu. Oplodní se navzájem, jak je u plžů zvykem, a vajíčka potom kladou také oba z páru. Každý plzák tak může každoročně naklást přes 200 vajíček rozdělených do několika snůšek.

Vajíčka kladou plzáci od poloviny srpna do listopadu, nejvíce na přelomu srpna a září. Mladí se líhnou obvykle po 38 až 43 dnech vajíčka kladená v září a později však přezimují a plzáčci se líhnou až na jaře. Nejvyšší početnosti dosahují plzáci v květnu a červnu.

Druhů semen, která lze nakličovat, je nespočet. Důležitý je samozřejmě i správný postup nakličování.
Žito, oves nebo proso. Zdravé a chutné klíčky

Jak zachránit úrodu?

Ruční sběr: Na malých plochách je velmi efektivní. Nejlépe se plzáci, milující vlhko a stín sbírají po dešti, kdy všichni vylézají, či ráno a za soumraku. Po nasbírání do nádoby je co nejrychleji usmrtíme zalitím vařící vodou občas praktikované posolení jim zcela zbytečně připraví pomalou a bolestivou smrt. Vroucí vodou zahubené slimáky, na rozdíl od posolených, navíc můžeme vylít na kompost.

Zahrádkáři, kteří plzáky solí rovnou na záhonech, sice zachrání současnou úrodu, ale zničí si půdu. Sběr si usnadníme nalákáním slimáků na zkažené ovoce či rozličnou, nejlépe listovou zeleninu, opadané květy či granule pro kočky a psy. Účinek pasti zvýšíme, pokud potravu přiklopíme vlhkým, nejlépe nahnilým prkénkem nebo obráceným květináčem slimáci se rádi schovávají. Milují také houby a slupky od melounů, ze kterých můžeme vyrobit lákadlo a úkryt v jednom.

Pivní pasti

Slimáci s námi lidmi něco společného přeci jen mají chutná jim pivo. Toho zahrádkáři už dlouho využívají při kladení pivních pastí. Ideální jsou zapuštěné nádoby. Okraj však necháme 1 cm přečnívat, abychom omezili lapání jiných živočichů. Zatímco plže pivo láká a přes hladký okraj se snadno překlene, brouček i pavouček ho instinktivně obejdou. Pasti kontrolujeme denně, opilé a v pivu utopené slimáky již není třeba usmrcovat.

Hladina piva však musí být dostatečně hluboko od okraje už se našli i plzáci, kteří se hluboce předkloní, napijí a spokojeně se plazí dál. Osvědčené jsou například petláhve, kterým do boku vystříhneme oválný otvor, do záhonu je poté zapustíme ve vodorovné poloze a z poloviny napustíme pivem. Z této pasti se opilý slimák již nedostane. Nevýhodou pivních pastí je, že mohou přilákat i slimáky z okolí. Klademe je proto na místa, která je lákají tak jako tak – před záhon se saláty, fazolkami nebo košťálovinami, které milují nejvíc ze všeho.  

Práce s komunitou je časově náročná, a čím víc bude vnitroblok odpovídat představám většiny obyvatel, tím lépe bude fungovat.
Zahrada ve vnitrobloku? Základem je dohoda s vlastníky pozemků

Ochrana záhonů

Jednotlivé záhony můžeme chránit rozličným způsobem. Bariér, které jsou pro slimáky obtížně překonatelné či zcela nepřekonatelné, je mnoho druhů: Alespoň 15 cm vysoké zapuštěné plechy s okrajem zahnutým směrem ven. Pásek měděného plechu nebo měděný drát, který slimáky odpuzuje, a to i bez slabého proudu, který do nich někteří pěstitelé pouštějí. Pásy suchého materiálu, jako jsou sláma, piliny nebo vaječné skořápky, které je však třeba neustále obnovovat. Vůni salátu a dalších dobrot mohou zamaskovat aromatické bylinky, které slimáky lákají o poznání méně.

Návnady používáme s rozvahou

Preparáty, jejichž účinnou látkou je nervový jed, například methiocarb a další, hubí kromě slimáků i další živočichy a ohrožují domácí zvířata, včely, žížaly i přirozené nepřátelé plzáků. Nejeden zahrádkář již musel smutně přihlížet, jak po požití otráveného slimáka umíral i ježek. Při náhodném požití některých chemických přípravků se dokonce mohou přiotrávit i psi. Naopak přípravky na bázi sloučeniny železa a fosforu by měly být pro ostatní zvířata neškodné, přitom jsou účinné. Měli bychom jim proto dávat přednost.

Chytrá hlístice

 Stále oblíbenější jsou přípravky biologické, které využívají přirozeného parazita plžů, mikroskopickou hlístici Phasmarhabditis hermaphrodita. Tyto přípravky neohrožují zdravé prostředí na zahradě a nehubí ani přirozené predátory plžů. Jedinou jejich nevýhodou je vyšší cena. Účinek je pomalejší než u preparátů chemických, ale dlouhodobější. Hlístice je třeba použít podle návodu a ve vhodnou dobu: spolu se zálivkou je vypustíme do půdy, když je již dostatečně prohřátá, ale slimáci jsou stále ještě malí pak účinkuje nejspolehlivěji.

Zelený límec
6 rad zahradníka, jak vypěstovat zdravá a lahodná rajčata

Mulčovat, či nemulčovat?

Pod mulčem se slimáci rádi schovávají, to je pravda. Ale i když necháme půdu odkrytou (takže bude rychleji vysychat, tvořit méně humusu a my budeme muset více plít), slimáci se schovají jinam a v noci se za salátem stejně připlazí. Mít zahradu dokonale uklizenou tak, aby se neměli kam schovat, není dost dobře možné a ani to nemá smysl. Úkryty potřebují i užiteční tvorové, kteří nám pomáhají například s likvidací mšic, housenek nebo hrabošů.

Přirození nepřátelé

Plzák španělský našel své nepřátele i v našich zahradách. Na velkou invazi sami sice nestačí, ale počty slimáků mohou značně zdecimovat pokud jim to umožníme. Mezi nejlepší pomocníky patří ježci, ropuchy, ještěrky, slepýši, užovky, rejsci i některé druhy ptáků. Na naši zahradu je přilákáme přírodním jezírkem, úkryty ze dřeva a kamení, živými ploty a křovinami.

Na jídelníčku mají mladé plže též brouci střevlíci, drabčíci a páteříčci. Potřebují však mít dostatek úkrytů pod mulčem, pod kupou starého dřeva nebo v trouchnivém pařezu. Světlušky jsou na plže přímo specializovaní. Na zahradě se jim bude dařit, pokud má alespoň část hustě zarostlou keři. Vajíčky plzáků se mohou živit také plži s ulitou skelnatka západní a skelnatka dravá.

Vyzkoušejte jógu mezi levandulemi.
Výlet za léčivkami, připravte si domácí lékárnu a rozhýbejte tělo

Jak se liší od našich původních druhů?

Tvarem těla i velikostí 8−12 cm se plzáci španělští podobají našemu původnímu plzáku lesnímu (Arion rufus), který však na zahradách škody nepůsobí. Žije v klidu a míru v lesích a na pasekách. Zatímco dospělí plzáci lesní jsou černí nebo jasně cihloví, v mládí mají barvu mléka a tmavá tykadla. Mladí plzáci španělští jsou žlutí či hnědí a na hřbetu mají dva jasněji zbarvené pruhy. Dospělci jsou pak hnědí nebo rezaví, ale matněji než plzáci lesní. Slimák největší (Limax maximus) je někdy i delší než 15 cm, od plzáka španělského ho odlišuje levhartí zbarvení.

Na zahradách škodí výjimečně, zdržuje se spíše ve sklepích, kde může poškozovat uskladněnou úrodu. Na druhou stranu si rád pochutná i na vajíčkách či mláďatech svého přivandrovalého příbuzného. Na zahrady mohou zavítat i drobnější slimáček síťkovaný (Deroceras reticulatum), slimáček polní (Deroceras agreste) či plzák zahradní (Arion hortensis), který z jihu a západu Evropy připutoval ještě před plzákem španělským.

Pokud mulčujeme čerstvou trávou, necháme ji nejprve zaschnout, aby plže tak nelákala. Pod mulč můžeme umístit pivní pasti nebo návnady. V době, kdy slimáci kladou první vajíčka, se vyplatí nechat tu a tam ležet kupku nebo řádku posečené trávy. Pokud plže zlákáme ke kladení vajíček pod trávu, stačí ji posléze za slunného dne otočit a vajíčka vyschnou