Pěstujete goji neboli kustovnici čínskou a vždy, když odkvete, plody nedozrají? Co děláte špatně? A lze listy použít na čaj?

Kustovnice čínská (Lycium chinense) je v poslední době velmi populární. U nás se již dříve jako krycí plodina pěstovala kustovnice evropská, často pak v teplejších oblastech zplaněla. Původem je ze Středomoří, ale dokáže přezimovat i u nás. Nemá však takové účinky jako její asijská příbuzná. Kustovnice je velmi nenáročná na stanoviště. Roste i ve velmi chudé půdě s tím, že jí vyhovují vápnitější půdy. Pokud však chcete sklízet plody, pořiďte si odrůdu k tomu určenou.

V zahradních centrech je prodávají s popisem vzhledu, i jak velké plody bude mít, radí Vlastimil Šindelář. Kustovnice od jara bujně roste a vytváří i několik metrů dlouhé větve, na nichž však nasadí poupata až během léta a plody tedy většinou nestačí dozrát. Proto je nutné poměrně brzy po začátku růstu nasazené větve sestříhnout asi jen na délku 30 cm.

Pravidelné stříhání

Seříznuté větve se rozvětví, a když jsou boční výhony dostatečně dlouhé, znovu je zkraťte. Pak se již na nich začnou tvořit poupata a kvetení se urychlí. Funguje to obdobně jako u vinné révy, na které by bez pravidelného stříhání během vegetace kvalitní hrozny nenarostly.

I když je kustovnice velmi málo náročná na kvalitu půdy, vyplatí se vybrat vhodné stanoviště jižní, dostatečně osluněné místo chráněné před průvanem a především před severozápadními větry. Ideální je stanoviště před zdí orientovanou na jih, která odráží a akumuluje teplo a chrání před větrem.

Na takovém místě se pak vegetační doba prodlouží i o několik týdnů a plody budou mít čas dozrát. Východní stanoviště není úplně vhodné, protože odpoledne již chybí sluneční svit a je tam chladněji.

Mladé výhonky, které na jaře odstříhnete, můžete používat jako přílohu k masu. Upravují se obdobně jako mladý špenát. Lze je přidat i do polévky. Pro léčivé účely se využívají především plody, ale z listí si čaj připravit samozřejmě můžete a uvidíte, zda vám bude chutnat. Listy můžete také vylepšit chuť čajových směsí.

Převzato z magazínu RECEPTÁŘ