Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

120 let Akademie věd: Jako dárek superlaser

Praha /GRAFIKA, ROZHOVOR/ – Sto dvacet let uplynulo od chvíle, kdy Národní muzeum na Václavském náměstí v Praze přivítalo první návštěvníky. Nestalo se však pouze sídlem sbírek – s jeho existencí je spjat i počátek České akademie věd a umění, která zde našla své útočiště.

18.5.2011
SDÍLEJ:

Sídlo prezídia České akademie věd v Praze.Foto: ČTK

Zatímco Národní muzeum výročí oslaví uzavřením a pětiletou rekonstrukcí historické budovy, která odstartuje 7. července, Akademie dostala dárek trochu jiný. Evropská komise totiž schválila v Dolních Břežanech nedaleko Prahy vybudování superlaseru ELI. A vděčit za tento úspěch můžeme hlavně Fyzikálnímu ústavu Akademie věd, který má teď také projekt na starosti.

Komplex za sedm miliard

„V rámci jednoho z šesti výzkumných programů budeme vyvíjet nejintenzivnější laserový urychlovač, který bude mimo jiné využíván při léčbě rakoviny, kdy jsou potřeba kvalitní, ale levné zdroje protonů – a právě k těm má náš projekt otevřít cestu,“ vysvětluje zmocněnec ČR pro ELI Vlastimil Růžička. Výzkum v Břežanech by měl kromě medicíny zasahovat i do laboratorní astrofyziky, chemie nebo biologie.

Stavbu komplexu za téměř sedm miliard korun umožní peníze z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, který čerpá z fondů Evropské unie. Práce na komplexu začnou na podzim a v roce 2016 by špičkové pracoviště mělo začít fungovat.

Na unikátní laser se netřesou pouze čeští vědci. Projekt ELI je totiž výsledkem spolupráce celkem 40 výzkumných institucí ze 13 evropských zemí a bude mít tři části. Vedle Břežan vyrostou další dvě centra s odlišným zaměřením v Maďarsku a Rumunsku.

Příliv zahraničních odborníků k nám by konečně mohl zvrátit současnou nepříznivou situaci – velká část mladých vědců totiž hned po studiu odchází do zahraničí a už se nevrací.

#nahled|https://g.denik.cz/1/33/grafika_akademie_ved_denik_flash_big.jpg|https://g.denik.cz/1/33/grafika_akademie_ved.jpg|Akademie věd ČR.#

„Odchod talentovaných vědců za lepšími podmínkami a atraktivnějšími výzvami do zahraničí trápí Českou republiku celá léta. Nyní se ale zdá, že se karta začíná obracet. Už několik špičkových českých výzkumníků uvedlo, že pro ně je ELI profesní výzva, které nedokáží odolat, a vracejí se domů,“ podotýká ředitel sekce řízení fondů EU Jaroslav Kuba.

Novinky i pro studenty

Ve světlejší zítřky naší vědy věří i Marek Piliarik ze sdružení Věda žije!, které již dva roky upozorňuje veřejnost na krizovou situaci v oblasti výzkumu. „Jde o unikátní věc a i pro některé zahraniční vědce to určitě bude velmi atraktivní. Teď je potřeba dobré řízení – při stavbě se jistě vyskytnou problémy, a když to špatně dopadne, může to být pro českou vědu katastrofa. Doufám ale, že to skončí dobře a vše bude fungovat,“ říká Piliarik.

Díky laseru by také mohla vzniknout úzká spolupráce nejen mezi Akademií a vysokými školami, ale i podniky. Vysokoškoláci získají možnost setkávat se s mezinárodní vědeckou elitou, a měly by odstartovat i nové studijní programy pro mladé vědce, jako jsou optika nebo fyzika extrémních energií.

Antonín Kostlán z Výzkumného centra pro dějiny vědy řekl Deníku: Co pomůže naší vědě? Více spolupráce, méně byrokracie

Praha – Podle historika Antonína Kostlána do Česka přichází málo zahraničních vědců a ti naši jsou často zavaleni vyplňováním formulářů.

Akademii je letos 120 let. Mohl byste zmínit nejdůležitější objevy a vědce, kteří jsou s ní spojeni?
První vědec spjatý s myšlenkou Akademie je přírodovědec Jan Evangelista Purkyně, který objevil buňku. Za první republiky to byl Jaroslav Heyrovský, jediný český nositel Nobelovy ceny za vědu, objevitel polarografu. V roce 1958 se stává ředitelem Ústavu makromolekulární chemie Otto Wichterle. S ním je spojen vynález kontaktních čoček, ale je také autorem patentu na český silon. Za normalizace šlo také o negativní vynálezy – například bylo vymyšleno rušení Svobodné Evropy. Ze současnosti musíme připomenout výzkum profesora Antonína Holého a jeho léky prodlužující život lidem s HIV.

Zmínil jste období komunismu. Jak se režim na tehdejší vědě podepsal?
Třeba sociologie se komunisté báli, protože nechtěli slyšet pravdu o společnosti. Byla to pro ně buržoazní pavěda. Stejně nepříznivý vztah byl k psychologii a filozofii. Dějepis byl chápán jako dějiny třídních bojů. Přes palubu byla hozena i ekonomie. Kdo řekl „trh“, tak se do šedesátých let dopustil hříchu. Ve vědách o člověku se prosadil takzvaný lysenkismus, který vycházel z toho, že genetiky není potřeba. I v přírodě mělo platit, že když je někdo důsledně vychován, poručí se větru dešti. V osmdesátých letech se objevuje další tendence – bezmyšlenkovité podřizování vědy výrobě.

A byl tu nějaký obor, kterým už se dnešní věda nezabývá?
V posledním desetiletí komunistického režimu byla oficiálně podporovaná parapsychologie. Vedení strany bylo v té době velmi pověrčivé, a tak se podporovaly celé výzkumné týmy, které sledovaly, jak se třeba očima dá zvednout sklenička.

Přerod na moderní Akademii po pádu režimu tedy musel být složitý.
Ano, byl velmi bolestivý. Celkem bylo zrušeno asi dvacet ústavů. Celá řada jich totiž vůbec vědu nedělala, a některé asi nedělaly vůbec nic. Byl tady třeba Výzkumný ústav míru a odzbrojení. V roce 1990 měla Akademie 12 tisíc pracovníků. O tři roky později to bylo asi sedm tisíc lidí.

V jakých směrech dnes vynikáme nejvíce?
Na Fyzikálním ústavu se před několika lety podařilo vybudovat pražský laser, a vědci tak získali velké renomé v zahraničí. Dále patříme ke špičkám například v oblasti genetiky a nanotechnologií. V humanitních vědách je třešničkou na dortu egyptologie.

Hodně mladých vědců po škole odchází do zahraničí a už se nevrací. Kde se podle vás stala chyba?
Vědec je stěhovavý pták, vandr k jeho povolání patří. Poté, co si udělá doktorát, měl by ochutnat život na zahraničních univerzitách. A pokud se tam uchytí, tak zůstane. Navíc než aby zkoušel místo asistenta tady, tak to zkusí v Německu za čtyřikrát větší plat. Problémem je to, že k nám takto přichází málokdo. Mělo by být běžné, že přijede mladý vědec z Ameriky a řekne: Vy to tady děláte skvěle, já sem na rok přijedu a budu to dělat s vámi. A to se neděje. Ne že by tady nebyly dobré týmy, ale prostředí je často nepřátelské – jak z hlediska příjmů, tak z hlediska pracovního zařazení. A pak je tu otázka vybavenosti pracovišť – na vhodné zařízení v řadě oborů nemáme.

Kde vidíte ve fungování naší vědy největší kámen úrazu?
To, v čem by český výzkum potřeboval posílit, je interdisciplinarita. Každý si jede ve svém oboru, ale potřeboval by mnohem více spolupracovat v tom, co nevystudoval, a to napříč týmy z Akademie i vysokých škol. A pak je tu zbytečná úředničina. Dnes máte významného vědce jako ředitele ústavu nebo děkana, ale on se po tu dobu vlastně stane úředníkem. Když přijde kontrola, je před zákonem odpovědný. Z toho důvodu to nepustí z ruky, a pak sice ví, jak se spravují střechy a kolikrát se kontrolují komíny, ale v jeho oboru mu ujíždí vlak. A i celá byrokracie, kterou se člověk musí zabývat, když chce získat grant, od vědecké práce odvádí.

Jak by podle vás šla situace napravit?
Je třeba více vsadit na výrazné osobnosti, které by měly prolomit hranice mezi institucemi. U nás je každá instituce konkurentem ostatním a systém tomu napomáhá – když jeden dostane víc, druhý dostane míň. Grantová agentura rozjíždí projekt Center excelence, tedy špičkových center, na kterých by se podílelo více institucí. To je velmi dobrý nápad, ale zatím je to trochu špatně nastavené. Když si to propočtete, zjistíte, že každý vědec z takového centra by udělal lépe, kdyby si podal grant sám.

Autor: Michaela Koubová

18.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Pavel Pišťák
2 13

Když jdou karty, to klidně čůráte i do lahvičky, říká mariášový matador

Zdeněk Ondráček.
22 10

KSČM se nevzdá nominace Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS

Při řetězové dopravní nehodě v Británii zahynulo šest lidí

Šest obětí na životech má na svědomí hrůzná řetězová havárie, k níž došlo v neděli na silnici Belgrave Middleway v britském Birminghamu. Při srážce šesti vozů zahynulo přímo na místě pět lidí (čtyři muži a jedna žena), šestý zemřel později v nemocnici. Jeden člověk je v kritickém stavu.

Papež František slaví jednaosmdesáté narozeniny. Dostal hrdinský dort

Papež František oslavil v neděli jedenaosmdesáté narozeniny. Jedním z dárků byl dort s jeho vlastním vyobrazením, jak na svých zádech nese svět. 

VIDEO: Policie dopadla čtyři muže. Prodejem drog si přišli na miliony

V červnu letošního roku policisté dopadli skupinu čtyř dealerů, kteří prodávali heroin doslova po kilech a přišli si tak na několik milionů. Mužům hrozí až deset let vězení. O případu v neděli na svém webu informovali pražští policisté.

Vzpomínka na prezidenta Havla promluví i do současné kampaně

Šesté výročí úmrtí prvního porevolučního československého i českého prezidenta Václava Havla, který zesnul 18. prosince 2011, si jeho příznivci připomenou v pondělí v Černošicích na Praze-západ. Chystají akci nazvanou Zapálení svíčky za Václava Havla. Uskuteční se v pondělí 19 hodin u Lavičky Václava Havla v Centru Vráž.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT