Po třinácti letech se loni se narodilo více Čechů, než zemřelo. Konkrétně přišlo na svět 105 831 dětí, což je o tři tisíce šest set více než v roce 2005. Na jednu ženu v plodném věku nyní připadá 1,33 dětí. Vzrůstající křivce naprosto neodpovídá reakce státu a obcí. „Jesle se ruší, počty mateřských škol klesají a vládní úředníci se tváří, že žádný problém neexistuje. Mladí rodiče se snaží všemožně zajistit péči o své potomky. Zato stát má dovolenou,“ soudí ředitel společnosti WestminsterTomášStudeník.

Zatímco v Německu minulý týden odsouhlasili zřízení 500 tisíc místvjeslíchdoroku2013, u nás jde o téměř neznámý pojem. V Česku je padesát čtyři obecních jeslí pro 1 600 dětí. V Praze jich funguje dvanáct, v BrnětřiaOstravanemážádné. Radnice doplácejí ročně na jedno dítě přes sto tisíc korun, měsíční rodičovský poplatek dvanáct set korun zdaleka nestačí. Například v Praze 4 by se měl od září zvednout na dva tisíce pro místní obyvatele. Přesto by mohlo jít o stále žádanější službu. Stejně jako o tzv. babysitting, tedy placené hlídánídětídoma. Firemní školky Právě v Německu chtějí rodičům tuto dotovanou alternativu nabídnout a umožnit jim rychlejší návrat do zaměstnání. Obdobnouideumái ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, kterýchcezavéstvícerychlostní rodičovskou dovolenou. Pro rodiče, jenž se rozhodne vrátit do práce po dvou letech, chystá měsíční příspěvek 11 400 korun. Sází i na rozvoj firemních jeslí a MŠ.

Mateřské školy u nás navštěvuje 87 procent dětí. Podle ankety společnost Westminster až 73 procent rodičů považuje současnou kapacituMŠza nedostatečnou. „Státem zřizované mateřské školy každým rokem klesají, zatímco soukromé a církevní naopak mírně rostou.Podobnýtrend se objevuje i v ostatních zemích EU,“konstatujeStudeník.

Hurá do slučování

Podle prezidentky Asociace ředitelů základních škol ČR Hany Stýblové je běžné rušení školekvmístech,kdenajednou po třech letech zjistí, že nemají děti kam umístit. „Hurá slučování MŠ znamenalo, že se ušetřil plat jednoho ředitele, který bude šéfovat devíti MŠ, ovšem na úkor kvality výchovy dětí,“ uvedla pro Deník. „Zřizovatel ale musí přece předem vědět, kolik dětí kde je a bude, ne rozhodovat od zeleného stolu,“ uzavřela Stýblová.

Žáci jsou peníze

Totéž platí pro základní školství. Náměstek hejtmana Plzeňského kraje Václav Červený za všechny zřizovatele středních a základních školtvrdí: „Nositelem peněz jsou žáci a při jejich klesajícím počtu se s tím školy musejí vypořádávat.“ Ani v tomto případě by to ale nemělo znamenat bezhlavé rušení škol. „Startují se rámcové vzdělávací programy a sloučení práci mnoha pedagogů,“míníStýblová.

Ondřej Gabriel z ministerstva školství připomíná:„Pokudby měli rodiče pocit, že při slučování škol došlo k porušení podmínek pro vzdělávání žáků, nechť se obrátí na školní inspekci.“ Limit pro počet žáků ve třídě je 17 dětí. Obce však mohou školu uchovat i s třináctičlennýmitřídami.