Deníku to sdělila mluvčí třebíčské policie Marcela Lavická. „K tomu, abychom mohli začít vyšetřovat, potřebujeme souhlas poškozených rodin. Pak můžeme nahlížet do zdravotní dokumentace,“ vysvětlila, proč se čekalo s výslechy až na pondělí, když vyšetřování formálně běží už od minulého týdne.

Jak o víkendu uvedla TV Prima, jedna ze zdravotních sester už je mimo službu. Vedení třebíčské porodnice však podezírá ze záměny miminek – k níž došlo před rokem, ale zjistila se až nyní – více zaměstnanců. Odmítla však včera cokoli komentovat. Také otcové z postižených rodin, Jan Čermák a Libor Broža, si včera postěžovali. Nemocnice se nebaví ani s nimi. Dosud se jim totiž nikdo za výměnu dětí neomluvil.

Plánují, že se rodiny s vyměněnými dětmi budou často vídat, aby se všichni vzpamatovali ze šoku a připravili se na jejich návrat k biologickým rodičům. „Nedokážu si výměnu vůbec představit, zní to hrozně. Bude to muset být formou nějakých schůzek,“ řekl včera Čermák.

ČTĚTE TAKÉ: Otcové zaměněných dětí plánují společné víkendy

Většina rodičů se možné záměny dětí neobává

V třebíčské porodnici v posledních napjatých dnech přivedly své potomky na svět dvě desítky žen.

Panika a strach z možné záměny novorozených dětí se mezi novopečenými rodiči v třebíčské porodnici nešíří. I když nedávno vyplul na povrch případ dvou před deseti měsíci vyměněných děvčátek, v Nemocnici v Třebíči se většinou dál rodí s důvěrou.
„Se zdejší porodnicí máme jen dobré zkušenosti. Před třemi dny zde manželka porodila holčičku. O záměně jsme už věděli z médií, rozhodně jsme ale neměli strach, že se nám může stát něco podobného,“ svěřil včera Deníku jeden ze šťastných tatínků na návštěvě šestinedělí. Že by si zakrátko odnášel v peřince cizí dcerku, se neobává i přesto, že u porodu nebyl. „Tentokrát jsem to nestihl, ale narození prvního syna jsem viděl. Myslím, že personál porodnice je na dobré úrovni. Rozhodně bych neodsuzoval celé oddělení, které roky výborně funguje, kvůli chybě jednoho člověka. Prostě tu selhal lidský faktor,“ hájil lékaře i sestry gynekologicko – porodnického oddělení v Třebíči otec, který si nepřál být jmenován. Podle něj jsou mnohem víc než rodiče znatelně nervózní zdravotníci, kteří teď pracují pod obrovským tlakem.
Další pár jsme včera zastihli právě ve chvíli, kdy s čerstvým miminkem opouštěl novorozenecké oddělení. A jak se na něm podepsala současná atmosféra porodnice? „Samozřejmě, že jsme ze zpráv o výměně trochu znervózněli. K porodnici ovšem nemáme výhrady a domů si určitě neseme svoje dítě,“ odpověděl nejmenovaný mladý tatínek i za pobledlou partnerku.
Také ve tváři další čerstvé maminky, která se v prostoru pro návštěvy skláněla nad malým uzlíčkem a pyšně jej ukazovala té své, se nezračil sebemenší náznak pochybností.
Tragédie dvou rodin nebrání dalším rodičkám přivést své dítě na svět právě v Třebíči. K včerejšímu datu pobývalo na šestinedělí porodnice sedmnáct matek se svými několikadenními dětmi, další byly za zavřenými dveřmi oddělení novorozeneckého.
Kdo však třebíčské porodnici už rozhodně nevěří, je výměnou postižená rodina z Přibyslavic. Jak se nechala slyšet ve vysílání televize Nova, žena v očekávání druhého dítěte si k porodu vybere nemocnici jinou.
Marcela Nováčková

Na genech záleží mužům, ženám na citech

Stopy na psychice obou rodin s vyměněnými dětmi budou vznikat hlavně v budoucnu, říká psycholog Jeroným Klimeš.

Jaký může mít záměna dětí dopad na obě rodiny?

Největším problémem je nepoměr mezi tím, kolik bylo investováno do genů těch dětí, a tím, kolik bylo investováno do jejich výchovy. Pokud k dítěti matka vstávala, kojila ho, přebalovala ho, hrála si s ním, tak do něj investovala nepoměrně více energie, která vytváří vztah. To máte podobně, jako když si stavíte dům. Pokud si ho postavíte vlastníma rukama, tak k němu máte úplně jiný vztah, než když si ho necháte postavit na klíč. Matka má nyní k dítěti mnohem silnější psychologickou vazbu, než genetickou. Rodina má samozřejmě pocit, že byla podvedena a chce dítě zpátky. Otázka je, co je důležitější pro rodiče a také pro děti. Jestli je důležitější investice genetická, tedy sexuální, nebo citová.

Čemu dáváte přednost vy?

Kdyby šlo o měsíc nebo týden, není o čem mluvit. Ale rok je doba, kdy se to začíná lámat. Třeba dvouleté dítě bych já nikdy nevyměnil, to by bylo absurdní. U jednoho roku je to opravdu na zvážení rodičů, jak se rozhodnou situaci řešit. V podstatě by se nic nestalo, pokud by si nechali děti, které dosud vychovávali, s vědomím, že jejich biologičtí rodiče jsou vedle a mohli by se navštěvovat. Zůstaly by zachovány citové vazby dětí i rodičů. Při výměně v podstatě strčíme dítěti úplně cizí lidi. Fakt, že jsou to jejich biologičtí rodiče, je jim úplně ukradený. Pro ně máma je ta, které dosud říká máma.

Zvládají situace, kdy jde o dědičnost, jinak otcové a jinak matky?

Mám pocit, že otcové mají v těchto případech citovou vazbu slabší.

Tlačí tedy spíše otcové na to, aby měli doma vlastního potomka?

Je to trvalá obsese (chorobně utkvělá představa – pozn. red.) mužů. Nevěra ženy muže mnohem více ohrožuje. Proto chlapi vždy mnohem více žárlí na sexuální investici ženy, zatímco ženy zase na citovou investici svého partnera. Pokud si budete povídat s kamarádkou nebo s kolegyní v zaměstnání, tak vaše žena bude vyvádět mnohem víc, než když se s ní vyspíte.

Může situace zanechat nějaké trvalé stopy na psychice členů obou rodin?

Ty poruchy budou vznikat především v budoucnu. Pokud v budoucnu dojde u některého z dětí k jakémukoli vážnému problému, například skončí na drogách a podobně, začnou rodiče uvažovat: Neměli jsme si nechat to druhé? Mohou přijít výčitky, možná jsme to způsobili tou výměnou. Kromě toho především muži v těchto situacích mylně vycházejí z toho, že nové dítě bude stejné, a ještě o něco lepší, než to, které nyní mají. Pokud nebude splňovat jejich představy, mohou vzniknout problémy. Dá se očekávat, že až bude v budoucnu jedné z matek smutno, vybaví se jí původní holčička, bude ji chtít vidět. Druhá rodina bude mít pocit, že to přehání, začne jí dělat překážky a začne válka o dítě.

Může podobný zásah do rodinných vztahů vést k tomu, že se rodina rozpadne?

Jenom kvůli tomuhle asi ne. Ale jde o to, že tato událost se může stát symbolickým vyjádřením jiného nezdaru. Při jakémkoliv zaváhání svého partnera může brát žena tuto situaci jako symbol jeho neschopnosti. Ale tímto symbolem se může stát v podstatě cokoliv. Samotná událost nemůže nic takového způsobit, ale může se stát symbolickým znázorněním obecného problému, který v dané rodině vládne.

Dalibor Dostál